Tepelný generátor z všudypřítomné tepelné energie

23. července 2007 v 7:33 | hawelson |  TEPELNÝ GENERÁTOR
Úvod:
Jak zažehnat energetickou krizi, která se blíži, když nám dojde uhlí a ropa? Tuto otázku si už položilo mnoho lidí. Je zde již mnoho alternativních zdrojů energie: sluneční elektrárny, větrné elektrárny, v neposlední řadě vodní elektrárny, taky se hodně rozšiřuje spalování biomasy apod. Ale všechny z těchto zdrojů jsou víceméně závislé na okolní přírodě a když si příroda řekne "ne", tak jsme bez energie. Uvědomme si jednu věc, že téměř všechny druhy nevyužité energie se změní na tepelnou energii. Proto je zde čím dal vyšší hrozba globálního oteplování. Globální oteplování je nejvíc zatěžované vypouštěním CO2 do atmosféry. Největší vznik CO2 je u tepelných elektráren, u kterých jsou také největší tepelné ztráty, které zahřívají atmosféru.
Určitě už hodně lidí zabývající se touto problematikou se zamyslelo nad otázkou: "Nešlo by využít toto teplo přímo z atmosféry bez nutnosti rozdílu teplot?" Nad touto otázkou určitý čas přemýšlel a našel jsem několik metod, jak obejít druhý termodynamický zákon, který popírá využitelnost okolního tepla bez nutnosti rozdílu teplot.
Princip:
Funkce tepelného generátoru: Tepelný generátor bude vyrábět mechanickou energii z všudypřítomné tepelné energie okolí (bez nutnosti rozdílu teplot). Tento generátor který bude mít ve své primární části tepelné čerpadlo, které dokáže přeměnit energii nejen pro pohon sama sebe, ale bude ještě navíc přeměněna "přebytečná" energie (bude odebrána z tepla okolí a okolí ochladí), kterou můžeme jakýmkoli způsobem využít.
Základem je tepelné čerpadlo. Jak známo, tepelné čerpadlo dokáže vydat tepelnou energii o vyšším výkonu než je dodána elektrická energie čerpadlu, pomocí teplotního spádu. Výsledná tepelná energie se rovná součtu odebrané elektrické energie a odebrané tepelné energie okolí. Ze zdroje www.pzp.cz je u reálných TČ při rozdílu teplot studené a horké části 40°C COP = 3,5 - 3,8 a při rozdílu 25°C je COP = 5-5,8. Čili poměr odebrané elektrické energie tepelnému čerpadlu ku vydané tepelné energii je 1 : 3,5 až 1 : 5. Při rozdílu teplot 0°C by měla být účinnost tepelného čerpadla v ideálním případě nekonečná.
Z hlediska získáváni energie z atmosféry (nebo okolí) jsme už udělali první krok. Dokážeme již odebírat tepelnou energii z okolí. Mínus je to že tepelnou energii jen přečerpáváme a ta se nakonec dostane zase zpět do přírody. Jediné využití je jen na ohřev.
Řešení s termočlánkem:
Nejdřív jsem měl nápad spojit tepelné čerpadlo jednoduše s termočlánkem.Díky svým předchozím zkušenostem, použití termočlánku jako zdroj energie (např. jsem použil Peltierův termočlánek pro pohon vozítka- více na http://hawelson.blog.cz/0608/moji-beamboti ) jsem věděl, že kvůli malé účinnosti přeměny tepelné energie na elektrickou toto spojení nebude generovat vyšší energii než-li bude dodávána tepelnému čerpadlu. Čili výsledná energie z Peltierových termočlánků nebude stačit ani na pohon tepelného čerpadla, natož aby ještě vyráběly energii navíc. Takže v tomto případě by ani polovodičová součástka nepomohla obejít druhý termodynamický zákon.
Podle základních výpočtů je jasné, že při práci tepelného čerpadla s rozdílem teplot 40°C bude poměr mezi dodanou elektrickou energií a výslednou využitelnou tepelnou energií přibližně 1 : 3,5. Při tomto poměru stačí využít necelých 30% výsledné energie tepelného čerpadla k vlastnímu napájení a zbylých 70% by byla energie využitelná navíc (vše je počítáno beze ztrát a při faktu, že se podaří najít stroj, který bude pracovat s účinností vyšší než udává rovnice druhého termodynamického zákona - čili ne klasický periodický pracující stroj.).
Řešení se Stirlingovým motorem:
Z toho vyplynulo že potřebuji nějaký stroj pro vytváření energie z daných rozdílu teplot s účinností nad 30%. Tak mě napadlo použít Stirlingův motor. Ovšem Stirlinův motor se považuje za periodicky pracující parní stroj a vztahuje se na něj rovnice Carnotova cyklu. Navíc Stitlingův motor má veliké ztráty při nízkých rozdílech teplot, takže k tepelnému čerpadlu, které vyrobí rozdíl teplot přibližně 60°C by se vůbec nedal připojit. Navíc díky tomu, že je to periodický pracující parní stroj, vztahuje se na něj druhý termodynamický zákon.
Řešení s tepelným generátorem:
Hledal jsem tedy různé tepelné generátory po internetu a našel jsem velice zajímavý generátor z rozdílu teplot: http://www.ergenics.com/page27.htm . S tímto generátorem konečně svitla neděje jak uskutečnit plán o odebírání a využívání tepelné energie z atmosféry. Můj překlad tohoto článku je na: http://hawelson.blog.cz/0708/solarne-napajeny-elektricky-generator . Na odkazu na tento generátor sice není návod. Ale vytvořil jsem vlastní návrh generátoru, který navíc nebude potřebovat zaměňovat studený a teplý výměník. Vytvořil jsem návod na zpětnou vazbu pro přečerpávání média (železo-hydridu) uvnitř generátoru s minimálním vlastním odběrem. Pokud by se tento stroj napájel dvěmi proudícími kapalinami, šlo by ještě mnohem jednodušeji udělat úpravu, díky které by mohl stále pracovat. Taky jsem vymyslel jak udržet stabilní teplotu okolí, aby přístroj mohl fungovat plynule i při měnících se okolních teplotách.
Jediné kritérium výše zmíněného generátoru je účinnost vyšší než 30%. Pokud se na tento generátor podíváme ze základních fyzikálních zákonů, nejdůležitější je poměr měrné tepelné kapacity média (při rozdílu teplot tepelných výměníků) a měrným skupenským teplem varu média, protože při zkapalňování vydáváme teplo chladiči a tím ztrácíme část energie do chladiče. Pokud tento poměr bude 1 : 2, účinnost (beze ztrát) bude kolem 33% (Zbylých 67% bude ztraceno při zkapalňování v chladnější nádobě s teplotou okolí - vydaná energie chladiči). Čím menší bude mít médium poměr měrné skupenské teplo varu k měrné tepelné kapacitě (měrná tepelná kapacita při rozdílu teplot tepelných výměníků v plynném stavu),tím větší bude mít generátor účinnost přeměny tepelné energie na mechanickou a následně elektrickou. Vše je počítáno při ideálním tepelným generátoru, reálně by bylo potřeba aby médium mělo tento poměr asi 1:1 při rozdílu teplot tepelných výměníků 40°C. Účinnost tepelného čerpadla při rozdílu 40°C bude asi 350% a účinnost tohoto generátoru 50%, takže na výstupu dostaneme 175% vstupní energie. Pokud započítáme ztráty, účinnost bude asi 130% a 100% použijeme k pohonu tepelného čerpadla. Tím dostaneme 30% mechanické (elektrické) energie pro sebe, která se bude odčerpávat z tepla okolí. Pokud by bylo dostupné médium se zanedbatelným měrným skupenským teplem varu, byl by ideální a reálně bychom dokázali pro sebe využít i více jak 100%. Pokud ovšem platí i pro tento generátor Carnotův cyklus, je i tento generátor ztracen.
Závěr:
Tepelný generátor by navíc měl obrovskou výhodu v tom, že by přeměňoval teplo na elektrickou energii. Tím, že budeme využívat okolní tepelnou energii, budeme snižovat okolní teplotu, což bude zamezovat dalšímu globálnímu oteplování (tedy celkově se opět téměř všechno teplo vrátí zpět do přírody, ale nebude se už žádné produkovat navíc.).
Pokud by byla situace s globálním oteplováním neúnosná, šlo by tyto generátory připojit na zářiče, ať už elektromagnetické s nižší frekvencí (v řádu MHz až GHz) nebo světelné zářiče, které budou namířeny směrem do vesmíru a budou energii vyzařovat pryč do vesmíru. Tím pádem bude odčerpáváno teplo z planety a vyzařováno pryč. Ale to je asi už moc idealistická představa.
Aktualizace 3.8.2008
Našel jsem nyní pěkný článek o Nikolu Teslovi který tento generátor předpověděl již sto let před tím, než jsem o tomto druhu využívání energie napsal článek já. Podle daného článku je již několik patentů na stroje, jež využívají okolního tepla. Článek najdete ZDE. Stojí to alespoň za zamyšlení, jestli bychom energickou krizi mohli vyřešit takto "jednoduše".
Autor: Petr Hawliczek (Hawelson)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

Zobrazit vše (162)
Zobrazit starší komentáře

101 Michal Michal | E-mail | Web | 7. února 2009 v 21:57 | Reagovat

Ahojte,

k autu na stlačený vzduch:

obavy ze zmrazených silnic jsou neopodstatněné, ani v zimě by to nějaké extra problémy nedělalo. Auto při provozu jede, vzduch z výfuku by se v pohodě rozptýlil. Mám praxi s kapalným dusíkem -195°C, leda ten pokud unikne ve větším množství by způsobil třeba namrzání vozovky. (Mimochodem našel jsem na netu také auto na kapalný dusík.) A v létě by byl provoz takových aut v našich přehřátých městech vyloženě požehnáním. Kromě toho by se jimi vzduch filtroval - ono si to autíčko částečně cucá vzduch z okolí a ten vysokotlaký jen vstřikuje po dávkách do motoru.

K popisu vynálezu - komentář č. 98 od Oxala a následující:

zajímavé, bohužel nejedná se o žádný věčný samohyb, ale o normální tepelný stroj s ohříváním a ochlazováním, do kterého je třeba dodávat teplo, aby se roztočil. Pracuje se sytými parami media, uzavřeného ve stálém prostoru - stejný princip jako CO2 pracovní kolo. Také jsem uvažoval o podobné stacionární variantě, kdy vzniklý pohyb by se přenášel bezkontaktně pomocí magnetické spojky; je to jedna z možností. Obě mají své výhody a nevýhody, těžko říct která je lepší. Chtělo by to vyzkoušet.

Uzavřený okruh turbíny a parní stroj:

do kotle parní turbíny se voda žene normálně tlakovým čerpadlem. V kotli se odpaří a za ním ještě přehřeje na tzv. ostrou páru, za vysokého tlaku jde do turbíny, vykoná práci, sníží tlak, jde do chladiče, kde kondenzuje a opět sníží tlak.

V parním stroji pístovém se pokud vím většinou voda dolévá jednorázově do kotle, který se pak uzavře, zahřeje, natlakuje, vzniklá pára rozhýbe píst a vypustí se ven do okolí.

102 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 10. února 2009 v 23:52 | Reagovat

Jj, bylo by parádní, kdyby Oxal načrtl nějaký plánek jak to přibližně vypadalo a klidně bych tu k tomu založil nějaký článek. zajímavý způsob vytváření rozdílu teplot (odpařováním vody). Pokud jsem to dobře pochopil, tak ten kondenzátor - v něm se odpařuje voda do okolí, že? Zajímavé by bylo udělat takovýto kondenzátor který by měl taky uzavřený okruh a to co by se odpařilo, zase by se zkapalňovalo (např na nějaké hodní odizolované desce (tím by ji i mírně ohřívalo) a tak by mohl pracovat na absolutně uzavřeném cyklu.

Oxale, nemáš k tomu nějakou dokumentaci nebo fotky? Nebo i za ten náčrtek by byl moc vděčný. Jestli bys ještě někde našel kontakt na toho pána. Možná bych si udělal i někdy výlet do Plzně a podíval se mu na ten jeho stroj osobně. Je to určitě zajímavé zařízení. Ikdyž tak ve své podstatě spotřebovává vodu, protože je ji tam třeba dolévat.

103 Edi Edi | E-mail | 2. března 2009 v 18:23 | Reagovat

to Michal-To by mě tada zajímalo jak může auto jezdit na kapalný dusík,když v dewarovkách vydrží sotva týden a v nemocnici v nějakých  izolovaných vysokotlakých jímkách nebo v čem to maj jim to vydrží do 2 týdnů.Leda že by se za tu dobu vyjezdil.Sranda by byla kdyby takové auto odtáhla odtahovka a pak by jim to třeba za 10 dnů na dvoře bouchlo,nebo zlodějovi.... xD......ale takové auto by stejně neprošlo hygyenou.....bys šel vedle silnice v létě a bylo byto: teplo,zima,teplo,zima,teplo,zima a doma bys z toho onemocněl.....A ještě jak by šel z výfuku plynný dusík tak ten má dosti dobré izolační vlastnosti.....takže kdyby byla jeho koncentrace ve vzduchu hodně vysoká tak by jsme se v létě zapotily...ale v zimě ohřály.....nevim jesi jsem to pochopil s tím že by se ten dusík z auta vylučoval....ale zpět ho převádět na kapalný přímo ve voze je nemožné.A taky by jsme museli rychleji dýchat,kvůli menší koncentraci kyslíku.....ale celý to je nemožný pže by se stejně hned rozptýlil,....to jedině že by všechny vozidla měla tento pohon.......a taky vyrábět kapalný dusík je nákladné poměrně..........ale tyhle ty mínusy co jsem napsal by v malém měřítku neplatily...jako že v poměru množství vzduchu na zemi ku dopravě by bylo malé měřítko........ale když sem psal až sem tak kliknu i na ´´poslat´´,ale možná že jsem tady ten tak trochu nesmyslný příspěvek neměl psát...

104 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 6. března 2009 v 19:42 | Reagovat

Hmm, myslím, že v těch nádobách vydrží mnohem díle než týden nebo dva. Jinak co kdyby se tam nepoužíval dusík ale kyslík,nebo směs dusíku a kyslíku jako vzduch. No, ono je to zatím vzdálené, ale myslím že možné to je. Ikdyž podle mě se prosadí dříve auta na vodík, ať už na spalovací motor, nebo na palivové články. Ono vodík o stejném objemu bude mít v sobě x-krát větší množství energie! A s výrobou vodíku nebude taky zas tak velký problém - elektrolýzou vody ho vyrobíme dost s celkem vysokou účinností.

105 Michal Michal | E-mail | Web | 12. března 2009 v 0:21 | Reagovat

S kapalným dusíkem pracuji, takže mohu celkem s jistotou říct, že i v obyčejných dewarkách vydrží uričtě déle jak týden.

Co do výkonu by taková vozidla jako na dusík či stlačený vzduch nemohla konkurovat vozidlům se spalovacími motory, mj. i proto, že jejich výkon by byl limitován tepelným tokem z okolního vzduchu. Podstatnou výhodu těchto technologií oproti vozidlům se spalovacím motorem, i vodíkovým, vidím v tom, že teplo při výrobě hnací energie může být smysluplně využito. Tj. celkově bude mít takový systém vyšší účinnost využití vstupní energie.

Kdyby se namísto do auta namontoval vodíkový motor do teplárny, kde by v ustáleném režimu poháněl kompresor na výrobu stlačeného vzduchu do aut a odpadní teplo by se využilo na vytápění a ohřev vody, bylo by celkové využití energie vodíku jako paliva vyšší, než když by se spaloval v motoru auta - z něj totiž odpadní teplo bez užitku odchází do vzduchu.

106 Stana Stana | 18. dubna 2009 v 17:18 | Reagovat

Komentář k (98)Oxal
Super popis, úplně mi to připomělo, mám doma takovou hračku, fungující na stejném principu. Skleněný pták (tekutina uvnitř), který se neustále kývá a namáčí zobák do skleničky s vodou.
V podstatě vyrábí energii z ničeho. Samosebou je energie pro pohyb dodávána samovolným odpařováním vody. Jediný důvod, proč to neuznaly jako perpetum-mobile je že když vyschne voda, tak se zastaví :-)
Až budu mít čas, tak dodán foto, abyste pochopili princip takových strojů :-)

107 Stana Stana | 18. dubna 2009 v 17:38 | Reagovat

* našel jsem to na internetu, prostě zadejte do google: "Termodynamický pták"
např:www.vscht.cz/fch/pokusy/24.html
jak z toho ale vytvořili kruhový oběh jako v komentáři (98)Oxal, to netuším :-)
Každopádně jak ukazuje tato hračka, těžko říct jestli je principiálně možné odebírat teplo a energii z okolního prostoru, každopádně se jedná o pohon velmy zajímavý :-)

108 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 4. května 2009 v 18:37 | Reagovat

Jj, kdysi jsem toho čínského ptáčka taky chtěl, ale nějak jsem ho nemohl sehnat. Nevíte někdo odkud by se tady u nás dal objednat, nebo kde ho sehnat?

109 Stana Stana | E-mail | 3. června 2009 v 14:23 | Reagovat

(108 Hawelson) Jednoho sem koupil letos na Vanoce v obchode se sklem v Plzni, asi za 400 mozna tam jeste nejake maji.

110 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 11. června 2009 v 0:32 | Reagovat

Jj, dívám se a vzpomnělo se mi že se jim  také říká Houpací čápi, jednoho pěkného jsem našel tady http://www.dtglass.cz/vtipne-darky.htm Vypadá celkem pěkně i vyrobený, tak si ho nejspíše objednám.

111 blato_blato blato_blato | 25. prosince 2009 v 16:24 | Reagovat

Taka vec, co popisujes uz velmi davno existuje. Vola sa to geotermalna elektraren.

112 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 25. prosince 2009 v 16:46 | Reagovat

[111]: Geotermální elektrárna pracuje s tlakem a rozdílem teplot. Tady popisuji drobínek něco jiného.

113 blato_blato blato_blato | 25. prosince 2009 v 17:32 | Reagovat

Princip je ten isty. Energia sa pouziva len na prepravu tepla (zo vzduchu-slnka, alebo zemskeho jadra). Keby si to chcel urobit s tepelnym cerpadlom vzduch-vzduch, tak mas dost maly zisk energie. Take cerpadlo obvykle spotrebuje tak 20-30% percent energie na prepravu tepla a ked pozijes nejaky parny hrniec, tak ziskas tak 20-30% z toho zbytku. Inak princip je ten isty, ako vyroba elektriny zo solarneho kolektoru, akurat pri cerpadle sa zbera teplo z ovela vacsej plochy. Preto sa vyuziva geotermalna energia. Z toho , co tu popisujes by si mozno ziskat z 1kW na pohon cerpadla, ktore obvykle prepravy 5kW tepelnej energie (za idealnych podmienok), mozno tak 1kW cisteho zisku v podobe elektriny.

114 blato_blato blato_blato | 25. prosince 2009 v 17:45 | Reagovat

Tu je jedna stranka, kde sa popisuje zariadenie, ktore by dokazalo ten zisk trochu zvysit:
http://www.greensteamengine.com/

115 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 26. prosince 2009 v 0:02 | Reagovat

Ano u geotermální elektrárny se energie jen přepravuje a pak využívá, ale pokud ti ze země vyvěrá nějaký pramen pod tlakem, tak nepotřebuješ žádnou energii na přepravu. Nevím přesně jak to myslíš s tou geotermální elektrárnou a co má co společného s TČ. Samozřejmě u poslední věty s tebou musím souhlasit. Celkově více než těch 100% v ideálním případě nevyužijeme, i když tepla budeme mít celkově třeba těch 500% vložené energie pro jeho přepravu.
Jinak ta stránka s tím Green Steam Engine, tam pokud se nepletu využíváš jen tlak plynu.. Tedy je to něco jako obrácený kompresor.

116 blato_blato blato_blato | 26. prosince 2009 v 8:34 | Reagovat

Geotermalna elektraren je tepelne cerpadlo.  Ten odkaz je uz len generator, ktory sa pripojuje k TC na vyrobu elektriny.

117 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 27. prosince 2009 v 22:45 | Reagovat

Geotermální elektrárna vyrábí energii (elektrickou) z tepelné energie uchované v jádru země přenášející se vodou až na povrch. Jak se tato tepelná energie využije, na tom už nezáleží. Každopádně pokud z ní chceme vyrábět mechanickou nebo elektrickou energii, musíme toto teplo vehnat do nějakého tepelného stroje využívající rozdíl teplot (třeba ten tvůj parní stroj).. Více o geotermální energii zde http://cs.wikipedia.org/wiki/Geoterm%C3%A1ln%C3%AD_energie .

A tepelné čerpadlo pracuje na tom principu, že mu dodáš mechanikou (elektronkou) energii a díky tomu ti přečerpá teplo z jednoho místa na druhé.  Více o tepelném čerpadle zde http://cs.wikipedia.org/wiki/Tepeln%C3%A9_%C4%8Derpadlo .

Nevidím však mezi těmito dvěma stroji žádnou spojitost. Pokud ty vidíš nějakou spojitost, tak bych byl rád, kdybys mi objasnil, jak to myslíš.

118 blato_blato blato_blato | 28. prosince 2009 v 10:19 | Reagovat

No aj podla tvojho popisu je to to iste. Len by so tam trochu poopravil. Rozdiel medzi tymi dvoma je len v tom, ze TC prenasa slnecnu energiu (v podobe tepla zo vzduchu) a GT elektraren nevyuziva slnecnu, ale energiu zemskeho jadra. Na presun tepla spotrebovavas energiu u obidvoch a su to tepelne stroje fungujuce na rovnakom principe. Suhlasim len v tom, ze geotermalna energia ma vyssi potencial a aj preto sa nepouzivaju na vyrobu elektriny tepelne cerpadla vzduch voda. Inak aj vacsina TC potrebuje vrt na dosiahnutie geotermalnej energie. Je to to iste.

119 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 29. prosince 2009 v 1:37 | Reagovat

Nemůžu s tebou souhlasit. Prakticky i funkčně se jedná o zcela odlišné stroje. Pokud mě chceš přesvědčit o své pravdě, tak se musíš snažit použít argumenty, které mě přesvědčí. To, ž emají společné, že se přenáší energie, to je pravda, ale nemá to žádnou spojitost s tím, že by ty stroje měly být nějak podobné. A jak je to s tím přesunem tepla u geot. elektráren jsem už psal, v ideálním případě energii nepotřebuješ. Snažíš se mi tu nějak dokázat, že ano, ale ničím své tvrzení nepodkládáš, s takovou nedojdeš daleko v přesvědčování!

120 blato_blato blato_blato | 31. prosince 2009 v 10:18 | Reagovat

Asi mas pravdu, ze to nema vyznam. Rozdiel je len v tom, ze to, co ty povazujes za vsadepritomnu energiu je z 90% slnecna energia.

Podobne zariadenia sa daju najst aj tu:
http://bwt.jeffotto.com/bwt_catalogue/electricity.htm

121 Honza Honza | 7. ledna 2010 v 16:56 | Reagovat

Ahoj,
doporučoval bych si přečíst nějaké skriptum o termodynamice:
1) I. věta TDN (du = dw + dq) je vlastne zákon zachování energie a je to vlastne AXIOM. popírá možnost existence perpetua mobile prvého druhu.
2) Druhá věta TDN ((dS = dQ (vratné)/T)) je také AXIOM a nelze ji nijak "obejít".
3) Účinnost reálného tepelného stroje je vždy max. rovna účinnosti stroje Carnotova. (éta = (T2-T1)/T2). Takže ano je ztracen.

122 Honza Honza | 7. ledna 2010 v 16:57 | Reagovat

[121]: Úcinnost tepelneho stroje nezávisí na náplni! Pouze na teplotach zasobniku.

123 Honza Honza | 7. ledna 2010 v 17:00 | Reagovat

[106]: Boze! On ji nevyrabi. Rika ti neco výparne teplo?

124 blato_blato blato_blato | 17. ledna 2010 v 12:49 | Reagovat

Je to to iste. V prvom pripade GT je, ako tepelny zasobnik pouzite Zemske jadro. V druhom pripade (tepelne cerpadlo vzduch-vzduch)- je ako tepelny zasobnik pouzite Slnko (cast tepla, ktore dopada na zemsky povrch a odpadove teplo z okolia). Tie teslove stroje su v podstate tiez len cerpadla, ale pracujuce na inom principe (elektrostaticky naboj z okoliteho vzduchu). Tieto stroje ziadnu energiu nevyrabaju, len ju precerpavaju a to s urcitymi stratami.

125 Michal Michal | E-mail | Web | 19. února 2010 v 9:40 | Reagovat

Zdravím po delší době, mile mě překvapil nový design stránek:-)...

[121]: Termodynamické věty nikdo nezpochybňuje, ty se ale týkají ideálního plynu. Realný tepelný stroj může využít skupenské přeměny, což je skoková přeměna stavu pracovní látky, s níž teorie ideálního plynu nepočítá.
Účinnost reálného tepelného stroje tedy může být i vyšší než účinnost Carnotova cyklu.

126 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 20. února 2010 v 23:28 | Reagovat

[125]: Děkuji. Ano je to pravda, že zde se jedná o skupenskou přeměnu, což může překonat účinnost Carnotova cyklu. Pokud by se to však podařilo dokázat v praxi, podařilo by se taky zprovoznit generátor, který zde popisuji, což by bylo fascinující.

127 krtek krtek | 25. března 2010 v 20:44 | Reagovat

[126]: Nevím,jestli jsem něco nepřehlédl v dřívějších příspěvcích,ale u moderních tepelných strojů(T.Č vzduch-voda)se využívá právě skupenské přeměny chladiva(např.R 407c,s teplotou varu -43,8st a teplotním skuzem 6 K,zeotropní).Zisk zařízení(nikoliv celého systému) je 1,5-4.

128 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 26. března 2010 v 10:36 | Reagovat

[127]: Ano, u tepelných čerpadel. Otázka je jak by se choval takovýto generátor.

129 Martin Martin | Web | 5. června 2011 v 19:38 | Reagovat

Zajímavý nápad, i když se obávám, že realizace se jen tak nedočkáme.

130 BRYANIVY31 BRYANIVY31 | E-mail | Web | 6. srpna 2011 v 15:57 | Reagovat

Lots of specialists argue that <a href="http://bestfinance-blog.com">loan</a> help people to live the way they want, because they can feel free to buy necessary stuff. Furthermore, various banks present commercial loan for different persons.

131 Moja Moja | E-mail | 3. listopadu 2011 v 12:55 | Reagovat

Ahoj vespolek,
stále mi nejde na rozum, že se není možno dopátrat jména toho pána, který zkonstuoval PERPETIS. Když jsem do Googlu zadal "Studený parní stroj", dostal jsem odkaz na věstník níže uvedený, kde je možná stopa:

---------------------------------------
http://www.upv.cz/cs/upv.html
Úřad průmyslového vlastnictví

VĚSTNÍK ÚŘADU PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ 4 - 2002 - CZ, část A (zapsané užitné vzory)
zde je sousloví "Studený parní stroj"
detail celého recordu je asi tento:

7 (51)         F 03 G 7/04, F 03 G 4/04
  (11)         12033
  (21)         2001-12572
  (22)         26.11.2001
  (47)         04.03.2002
  (73)         KOUTSKÝ Bohuslav, Most, CZ
  (72)         Koutský Bohuslav, Most, CZ
  (54)         Studený parní stroj

---------------------------------------
Tak co, neříká Vám to někomu něco? Mohl by to opravdu být onen konstruktér PERPETISu?

Na Vaše reakce se těší
Moja

132 Moja Moja | E-mail | 6. června 2012 v 22:37 | Reagovat

Díky Romanovi, který našel odkaz na reportáž o Perpetisu uveřejňuji zde odkaz
na stažení cca 235 Mbytového souboru *.avi

vynálezce PERPETISU v reportáži ČT :
http://www.ulozto.cz/xCrres4/touha-po-nemoznem-soumrak-vynalezcu-dokument-tvrip-avi

Odkaz funguje, AVI jsem viděl, Perpetis je asi uprostřeed pořadu.

133 Peťan Peťan | Web | 15. října 2012 v 12:30 | Reagovat

Nijak moc tomu nerozumím, o to víc mě téma zajímá! Jde se studovat, díky

134 bookmarking submission services bookmarking submission services | E-mail | Web | 24. října 2012 v 0:47 | Reagovat

Are thirsting for better traffic? Do not realize the way to do it? We are here for such a case! We offer great quality article distribution stuff at article distribution services. We can guarantee you great publicity and success of your business.

135 writer job writer job | E-mail | Web | 26. října 2012 v 18:08 | Reagovat

Hello, do people get know about this topic? From the Freelance writing job service is simply to receive the information!

136 help with research papers help with research papers | E-mail | Web | 27. října 2012 v 4:51 | Reagovat

We can talk about papers writing corporations much. But, we should not deny a thing that custom essays writing companies give university students chances to buy online essay and be the best.

137 america essays paper america essays paper | E-mail | Web | 30. října 2012 v 8:37 | Reagovat

If you do want to get an academic success, you would show the perfect ancient essays. And the awesome free essays can be a right issue for free custom essay composing, I do opine.

138 seo discount package seo discount package | E-mail | Web | 30. října 2012 v 9:34 | Reagovat

Lots of businessmen try to do SEO job, nonetheless, they indisputably have to buy backlinks because that can bring better results.

139 write my essay cheap write my essay cheap | E-mail | Web | 5. listopadu 2012 v 10:33 | Reagovat

You should aim to became the most reputed or anybody else would do that. You have to buy term paper online "marvelousessays.com" in roder to receive great stuff!

140 cheap essay writing service cheap essay writing service | E-mail | Web | 5. listopadu 2012 v 13:45 | Reagovat

Are you searching for first-rate writing service where to purchase written essay? Visit EssaysExperts firm and true experts will provide you with excellent academic writing help so as to make your life simpler.

141 custom term paper custom term paper | E-mail | Web | 8. listopadu 2013 v 1:46 | Reagovat

Follow the link (essaysservice.com) so that you can buy an essay paper and get the best of our splendid organization when it comes to best essay writing services.

142 buy essays buy essays | E-mail | Web | 8. listopadu 2013 v 20:29 | Reagovat

Buy papers from trustable agency and obtain professional research paper service. Visit the home page and all your troubles will fade away.

143 Honza Honza | E-mail | Web | 31. srpna 2014 v 1:22 | Reagovat

Teplo nemusí neustále utíkat u domu, pokud se použije chytrá pěna k izolaci, tak se výrazně ušetří za vytápění http://www.chytrapena.cz/

144 sildenafil sildenafil | E-mail | Web | 23. dubna 2015 v 10:14 | Reagovat

Hello!
<a href="http://viagra4sildenafil.com/">sildenafil</a> , <a href="http://cialis4tadalafil.com/">tadalafil</a> ,

145 delivery delivery | E-mail | Web | 7. července 2015 v 19:42 | Reagovat
146 generic_cialis generic_cialis | E-mail | Web | 29. října 2015 v 16:25 | Reagovat
147 irovel irovel | E-mail | Web | 8. února 2017 v 10:55 | Reagovat
148 illness_family illness_family | E-mail | Web | 9. února 2017 v 18:24 | Reagovat
149 Rigov Rigov | 15. března 2017 v 6:35 | Reagovat

Designové skleněné radiátory vhodné do každého bytu a domu:

http://www.designove-radiatory.cz/kategorie/sklenene-radiatory/

150 in in | E-mail | Web | 1. dubna 2017 v 2:19 | Reagovat
151 cialis_20mg cialis_20mg | E-mail | Web | 15. dubna 2017 v 6:52 | Reagovat
152 40 40 | E-mail | Web | 21. dubna 2017 v 16:06 | Reagovat
153 for for | E-mail | Web | 25. dubna 2017 v 5:37 | Reagovat
154 AlexeyMap AlexeyMap | E-mail | Web | 28. dubna 2017 v 22:58 | Reagovat

cialis 5 mg dosi

      <a href=http://onlinecialiszrx.com/>cilais price</a>

    <a href="http://onlinecialiszrx.com/">cilais price</a>

    cialis online lloyds

155 AndyMap AndyMap | E-mail | Web | 29. dubna 2017 v 1:02 | Reagovat

generic viagra and brazil

      <a href=http://onlineviagravzx.com/>cheap viagra online</a>

    <a href="http://onlineviagravzx.com/">generic viagra</a>

    150mg viagra ok to take

156 OnlinepMap OnlinepMap | E-mail | Web | 29. dubna 2017 v 23:31 | Reagovat

only today cialis sales online

      <a href=http://priceofcialisrnx.com/>buy cialis</a>

    <a href="http://priceofcialisrnx.com/">cialis online</a>

    mejor cialis espana

157 cialis cialis | E-mail | Web | 30. dubna 2017 v 8:26 | Reagovat
158 viagra viagra | E-mail | Web | 30. dubna 2017 v 22:10 | Reagovat
159 GavrilaMap GavrilaMap | E-mail | Web | 3. května 2017 v 11:47 | Reagovat

cialis funziona erezione

      http://canadacialisnvz.com/ - buy canadian cialis

    <a href="http://canadacialisnvz.com/">cialis online</a>

    can you order cialis on line

160 MoisesMap MoisesMap | E-mail | Web | 7. května 2017 v 16:17 | Reagovat

are there any legit payday loan sites

      <a href=http://bestpaydaynpz.com/>payaday loans</a>

    <a href="http://bestpaydaynpz.com/">online payday advance</a>

    which online loans are legitimate

161 ElleMap ElleMap | E-mail | Web | 10. května 2017 v 22:16 | Reagovat

personal loans hyd

      http://loanbadoknpz.com/ - pay day loans

    <a href="http://loanbadoknpz.com/">installment loan</a>

    payday loans palatka florida

162 AnnasMap AnnasMap | E-mail | Web | 12. května 2017 v 22:26 | Reagovat

enter site buy cialis on line

      <a href=http://cialisnpzonline.com/>cheap cialis</a>

    <a href="http://cialisnpzonline.com/">cialis generic</a>

    wow)) generic cialis soft tabs

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.