Solárně napájený elektrický generátor

8. srpna 2007 v 10:50 | hawelson |  TEPELNÝ GENERÁTOR
Překlad textu z odkazu: http://www.ergenics.com/page27.htm
Napájení z horké vody? Samozřejmě!
Tento prostý prototyp hydro-tepelného stroje spouští generování elektrické energie okamžik po ponoření jeho tepelných výměníků do horké a studené vody. Shlédnout funkci tohoto stroje můžete na krátkém videoklipu ZDE.
Hydro-tepelný stroj je složený ze solárních kolektorů, chladičem s ventilátorem nebo radiátoru, hydridově založeným vodíkovým kompresorem a hydraulickou generátorovou sestavou.
Solární kolektory vytvářejí teplou vodu pomocí sluneční energie. Nejúčinněji lze využít solární energii právě na ohřev vody, navíc ploché solární kolektory byly k dispozici déle než 30 let.
Teplá voda je načerpána do vodíkového kompresoru, který je srdcem celého systému - převádí tepelnou energii v teplé vodě do pracovní mechanické energie pomocí komprese plynu. Kompresovaný plyn je roztažen v hydraulické motor-generátorové soustavě která vytváří mechanickou energii a následně elektřinu, po čemž se vrací zpět do kompresoru. Kompresor pracuje tím, že:
Absorbuje vodíkový plyn přímo do železného materiálu, takto formuje slitinu železa a vodíku nazývanou kovový hydrid [metal-hydride]. Tento proces nastane při okolní teplotě a generuje určité teplo, které je vypuštěno do okolního vzduchu přes chladič. Kovový hydrid [metal-hydride] je obsažen uvnitř patentovaných výměníků s velmi vysoce zvláštním stěnovým prostorem [very-high-surface-area], které jsou střídavě ohřívány a chlazeny cirkulací vody.
Poté co veškerý vodík přešel z horkého tepelného výměníku do studeného, teplá voda ze solárních kolektorů bude cirkulována přes tepelné výměníky v obráceném směru - horký výměník bude ochlazovat chladič a studený bude ohřívat voda ze solárních kolektorů.
Zvýšená teplota zvyšuje tlak vodíku uvnitř tepelných výměníků exponenciálně. Vícestupňová komprese navržené s příslušnými slitinami může vytvořit velice vysoké tlaky pomocí nízkoteplotního tepla (malých rozdílu teplot).
Vodík pod vysokým tlakem poté projde hydraulickou motor-generátorovou sestavou, která se začne otáčet a vytváří pomocí alternátoru elektrickou energii, následně vodík projde do chladnějšího výměníku, kde se ochladí a bude mít svůj počáteční nekompresovaný stav ve formě kovového-hydridu [metal-hydride].
Tento cyklus pracující na kompresi a expanzi vodíku může být opakován do nekonečna.
Takto vodíkový plyn jednoduše "pracuje fluid" (fluid -pracující bez spotřebovávání média) není vytvářen ani spotřebováván, pouze kompresován a roztahován.
Hydraulický fluid poskytuje ekonomicky výhodnou metodu využití tepla (i zbytkového) bez jakékoli spotřeby plynu.
Překlad:Tomáš Bilko
Úprava překladu:Petr Hawliczek "Hawelson"
Pokud by se podařilo tímto generátorem obejít druhý termodynamický zákon (Tím, že se nejedná o klasický periodicky pracující tepelný stroj, ale vodík pohlcuje a mění na sloučeninu pomocí patentované vnitřní úpravy tepelných výměníků.), podařilo by se vytvořit tzv. perpetum mobile druhého druhu, jenž by využívalo pouze všudypřítomné tepelné energie okolí (bez nutnosti rozdílu teplot).
Nejdůležitější je však využití pro spotřebovávaní zbytkového tepla, například by šlo využít velkou část vypouštěného tepla v chladících věžích, v motorech vozidel a všude, kde jsou rozdíly teplot, které nijak nevyužíváme.
Tento generátor by šlo i využít pro generování energie z teplých pramenů, které nemají natolik vysokou teplotu, aby se u nich dalo využít standardní parní stroje.
Autor: Petr Hawliczek "Hawelson"
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Jak hodnotíte tento blog?

Super 82.3% (2536)
Jde to 6.5% (199)
Nic moc 3.1% (96)
Horší jsem neviděl(a) 8.1% (249)

Komentáře

1 crater crater | E-mail | 8. srpna 2007 v 12:10 | Reagovat

Tak to je mazec ;-)

2 hawelson hawelson | E-mail | Web | 8. srpna 2007 v 18:37 | Reagovat

Ale byl to maras přeložit, tam ty věty totálně nedávaly smysl. Člověk se musel pořádně zapotit, aby to srozumitelně přeložil...

3 hriatuo hriatuo | E-mail | 9. srpna 2007 v 19:54 | Reagovat

Ty kravo, tak takhle mizernou anglictinu jsem jeste nevidel. Sem se na tom prekladu schuti zasmal, jen tak dale hochu!!!

4 CYBER CYBER | E-mail | 14. srpna 2007 v 7:56 | Reagovat

Já mám angličtinu ještě horší

5 Adam Soušek Adam Soušek | E-mail | 27. srpna 2007 v 16:23 | Reagovat

to je teda hodne zajimave

6 suzuky suzuky | 30. srpna 2007 v 16:45 | Reagovat

hergot to je mašina :-)fakt dobrý

7 roudna17 roudna17 | 8. ledna 2008 v 14:40 | Reagovat

hela fakt dobrej a zajímavej blog maš hustý věci hodnotim  za super

8 roudna17 roudna17 | 8. ledna 2008 v 14:40 | Reagovat

hela fakt dobrej a zajímavej blog maš hustý věci hodnotim  za super

9 Rasto Rasto | 1. února 2008 v 13:43 | Reagovat

Fakt super, myslim ze by to slo este trochu vylepsit...napr sustredenim slnecnej energie na jedno miesto dosiahnut vyssej teploty a pod.

Pripadne sa pohravam s myslienkou ze pre ohrev vody by sa pouzilo aj teplo z krbu v zimnom obdobi resp. pokial ma clovek celu domasnost postavenu na el. vykurovani tak v pripade vypadku prudu je to fakt zufale. Teplo clovek ziska z kamien alebo krbu ale si nezasvieti, nenabije mobil atd ... takze tento generator by v tejto nudzi celkom dobre posluzil :))

10 Pavel Pavel | E-mail | 2. března 2008 v 13:45 | Reagovat

Já těmto věcem fandím.To,že něco nefunguje znamená že je něco špatně.

Třeba se jednou někomu podaří trefit takříkajíc hřebík na hlavičku.

Nevěř ničemu co slyšíš a jen polovině toho co vidíš.

Není-li to pravdivé je to aspoň dobře vymyšlené.

Všem experimentátorům zdar.

11 Habo Habo | E-mail | Web | 28. dubna 2008 v 19:59 | Reagovat

Zaujimave ale skoda ze je to take zlozite asi skusim vymysliet daco jednoduchsie:)

12 adam adam | 29. června 2008 v 11:22 | Reagovat

podla mna tiez trocha zloziteeee... nestacil by peltierov clanok(y)?

13 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 29. června 2008 v 14:31 | Reagovat

Jj, Peltierovy články jsou mnohem lepší, ovšem nejlepší peltierovy články mají zatím účinnost kolem 5% a tento stroj má účinnost podle Carnotova cyklu, takže mnohem větší.

14 Tibi23 Tibi23 | E-mail | 29. srpna 2008 v 20:47 | Reagovat

Vysvetlimi prosim ta trosku lajckejsi ako to funguje respektive ak si doma nieco zostrojil nejake foto kde sa to da lepsie kuknut :)

15 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 30. srpna 2008 v 1:26 | Reagovat

Principiálně je to podobné parnímu stroji, akorát stačí nižší teploty k výrobě energie. Jinak máš tady video, doma jsem toto udělat nezkoušel, nemám na to vybavení..

16 Tibi23 Tibi23 | E-mail | 3. září 2008 v 20:42 | Reagovat

Cauko cauko. No ako co nove? Konecne som zohnal asi pracu takze som spokojny. Postupil si s tepelnym generatorom nejak dopredu?? Stale len cakam a mohol by si sem picnut aj nejaky dobry navod na nieco zaujimave. Inak som cital ten clanok ohladom toho tepelneho generatora a strasne by ma zaujimala jeho funkcia nejak blizsie!

17 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 5. září 2008 v 0:10 | Reagovat

Ahoj, momentálně mám volný čas = 0. Takže snad na výšce se to změní a něco sem připíšu.

18 livdes livdes | E-mail | 7. listopadu 2009 v 14:52 | Reagovat

bohužel pokud chceš zachovat cirkulaci a na jednom míste zahrivas , tak musi byt v uzavrenem systemu protiklad a musi se nekam to teplo samo premístit = pokud budes potrebovat 5 kilowat na zahrátí plynu tak bubeš potrebovat 5 kiloqatový výparník.
Už v padesatých letech byl vytvořen návrch na vybudovaní lodi ktera by vyrabela hlinik nebo neco podobného k čemu je potřeba el.energie . Lod by se plavila ve větších hloubkách napríklad indickeho oceanu , . Jeden sberač teple vody umístený při hladině kdeje teplota cca 30 stupnů, a výparník potom vlecen ve spodních vrstvach oceanske vody kde je asi 5 stupnu . Plus celkem jednoducha soustava zubových cerpadel´=docela slušná energie. ;-)

19 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 9. listopadu 2009 v 23:20 | Reagovat

Jj, s tím využíváním rozdílů teplot vody v různých hloubkách je to velice zajímavé. Kdysi jsem četl o elektrárnách OTEC (Ocean Thermal Energy Conversion). Které pracují na tomto principu. Jen je pak otázka jestli tím neohrozíme živočichy v té hloubce, odkud se voda odčerpává. V dalších myšlenkových experimentech nám už ale brání 2TDZ

20 Igi Igi | E-mail | 22. března 2010 v 23:13 | Reagovat

Chcem sa spítať. Už ste niekto začali so stavbou tejto zostavy? Aspom experimentálne? Chcel by som to skonštruovať v malom a potom vo velkom pre rodinny dom.

21 SolarFan SolarFan | E-mail | Web | 6. června 2010 v 21:58 | Reagovat

Zložité, ale fascinujúce. Solárne kolektory sú moje hobby takže som nadšený že vidím ďaľšiu variantu ich využitia. Keď to niekto postavíte, dajte sem echo :-)

22 jakub07 jakub07 | E-mail | 20. prosince 2010 v 23:03 | Reagovat

a nieje to nahodou stringou motor s vodikovou naplnou ? nezaleži na naplni furt to bude ten istý motor nie?

23 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 8. ledna 2011 v 2:33 | Reagovat

[22]: V podstatě ano, pravděpodobně i u tohoto uspořádání bude tento stroj podléhat maximální účinnosti omezenou Carnotovým cyklem.

24 Koumes Koumes | 29. ledna 2011 v 21:26 | Reagovat

Ahoj, chtěl jsem se zeptat, co je to "Stringův" motor a kde bych o něm něco našel, protože na Internetu jsem na tohle téma nic neobjevil.

very-high-surface-area znamená "Velmi vysoká povrchová plocha". Čili je to natolik porézní materiál, aby se do něj dalo nacucat co nejvíce vodíku.

25 Dano Dano | 6. dubna 2011 v 19:52 | Reagovat

Aj štandardný parný stroj (turbínový) by pracoval pri malom rozdiele teplôť. Dôležité je však vymeniť pracovné médium za propán alebo aspon technický lieh aby vznikal pri nískej teplote vyšší tlak nasítených pár. Ale aj tak bude mať nízku účinnosť. Ak by mal niekto problém s parnou turbínou, dá sa to obísť. Parné stroje používaly parný injektor na čerpanie vody do kotla. Para sa v injektore uríchluje a svojou energiou strháva zo sebou vodu zo zásobníka a tlačí ju do kotla. Tento prud vody z injektoru sa dá využiť na pohon vodnej turbíny.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.