Otázky předurčené budoucnosti a svobodné vůle

29. listopadu 2008 v 16:22 | Hawelson |  KVANTOVÁ FYZIKA A FILOSOFICKÉ OTÁZKY

Jaký máte názor na míru naši svobodné vůle? Máme vůbec nějakou? Nebo máme úplnou svobodnou vůli?
Kdysi jsem si myslel, že nejmenší částicí je atom a celý vesmír je jako jeden velký 3D kulečník, kde "cvrnkáním" jednoho atomu o druhý je již předem určená celá budoucnost. Kdybychom měli k dispozici tak obrovský superpočítač, že bychom do něj dokázali nahrát všechny atomy, jejich okamžité polohy a vektory rychlosti, tak dokážeme předpovídat veškeré srážky atomů, a jejich okamžitou polohu určit v libovolné čase až "konce času" a i dokonce zpětně do minulosti do "začátku času". Z toho by vyplývalo, že nemáme žádnou svobodnou vůli, že naše rozhodování je dáno již minulostí a že budoucnost je dána stejně jako minulost, až na to, že ji neznáme. Pak bychom byli pouhými loutkami skládajícími se z "pár atomů".
Pak jsem se ovšem dočetl o kvantové mechanice, pravděpodobnosti apod. Tedy že nedokážeme přesně určit polohu atomu a jeho rychlost. Čím více se snažíme změřit jeho rychlost, tím méně přesně změříme jeho polohu a naopak. Tedy každý atom se může současně nacházet na dvou místech a my nedokážeme v daném okamžiku určit kde je. Moje otázka zněla, opravdu to nedokážeme, nebo na to nemáme jen dostatečně dobré přístroje?
Časem když jsem četl jednu knížku zabývající se touto problematikou jsem pomalu začal chápat, že opravdu nedokážeme v tomto momentě určit přesně polohu atomu, nedokážeme vysvětlit některé chování atomů, nedokážeme vysvětlit tunelování atomu z místa na místo a spousty dalších otázek. Podle mě, je jasné, že na pohyb atomů působí ještě něco jiného než svět, jak ho my známe. Působí na nich nějaká část vesmíru, kterou my neznáme. Důležitější otázka je ovšem, jestli je ta "část vesmíru" nějak logicky popsatelná, nebo jestli to je opravdu "náhodný šum" který nás ovlivňuje.
Jedná se mi ale hlavně o naši svobodnou vůli. Jak se nejlépe přesvědčit, že máme svobodnou vůli? No, myslím, že to není možné na tomto světě, jedině, že by se nám podařilo vytvořit stroj času a změnit minulost. Ale pak by stejně mohla být zase ovlivněna minulost budoucností, takže říct: "Jo, mám svobodnou vůli a mám to potvrzené, to asi nepůjde". Dokonce i tento text, každé písmenko, dokonce i chyby byly dané pouze tím, co jsem v minulosti prožil, tím jak minulost upravila strukturu atomů v mém mozku. Ale myslím, že nejlépe, jak určit jestli máme svobodnou vůli, je náš vlastní pocit, jestli ji máme. A to si myslím, že každý má ten pocit. Každý si teď může vybrat, budu to číst a nebo je to hovadina a podívám se raději na nějaký článek s elektronikou :D. Teoreticky je to všechno dáno minulostí, i přečtení toho textu až dotud je minulost, podle které se teď rozhodneme. Ale pořád máme pocit své svobodné vůle.
Další věc, kterou bych tu chtěl rozebrat je, naše svobodná vůle při pohledu Boha. I když v Boha nevěříte, jsou to velice zajímavé myšlenky.
Měli bychom svobodnou vůli kdyby někdo věděl, co se nám stane zítra, za týden, nebo do konce života? Problém je v tom, že někdo takový tu je. O Bohu se říká, že je přece vševědoucí a zná celou minulost i budoucnost. A i kdybychom nezmiňovali Boha, je tu spousta lidi, kteří měli vidění a to co viděli se do detailu stalo. Dokonce jsem jednou na TV nova viděl ve zprávách muže, co viděl ve snu budoucnost myslím že ji vždycky viděl asi týden dopředu). Viděl přesně nějakou katastrofu a pak se stala. Pak už začal dokonce spolupracovat i s policií, která si nejdřív myslela, že on si ty katastrofy plánuje a nějak je realizuje. Pak ale opravdu viděli, že ve snech vidí budoucnost. Jestli si to někdo pamatuje, nebo jestli máte někdo nějaký odkaz na toho muže, tak ho můžete napsat do komentářů, budu velice rád.
Jedná se tu ale o to, jestli máme svobodnou vůli. A myslím si, že když někdo vidí budoucnost, která se ještě nestala, tak při svobodné vůli by to byla blbost. Přece mnohdykrát stačí od katastrofy jen jedno malé jiné rozhodnutí člověka. Budoucnost by se pak hodně lišila, protože by se lidé do té doby mohli rozhodovat jinak a dopadlo by to úplně jinak, než jak to někdo viděl. A pokud se jedná o Boha, vidí on, už když nás tvoří, kde skončíme? Řekne si snad "Toho stvořím. Vím, že bude v žít celý život na zemi v bolestech a pak skončí v pekle. Ale to je jedno, stejně ho stvořím." Přece zná budoucnost, tak musí vědět, co se stane s tím, kterého právě tvoří. A kdyby ho stvořil do trochu jiného místa nebo času, dopadl by lépe, ale on ho stvoří stejně tam, kde skončí špatně. Pokud by to nebyla pravda, pak by nebyl Bůh vševědoucí a odporoval by si sám sobě.
Někdy bych rád věřil tomu, že všechno co jsem udělal a co udělám je už dávno naplánované a já si to prostě jen prožívám. Ale myslím si, že to pak nesouhlasí s našimi pocity. Myslím, že nikomu by se nelíbila myšlenka, že když máme pocit svobodné vůle. Když máme podstatě nekonečno možností, tak stejně vybereme tu jednu, co ji prostě vybrat musíme. Pak by platila hláška z Červeného Trpaslíka (seriál): "Prostě si nevybereš! To máš stejný jako ve welšským rybím bufáči." Budu tedy rád, když napíšete názor i k tomu jestli jsme jen loutky v divadle a všechny komentáře co jste ještě nenapsali jsou už stejně předem dány, nebo jestli si můžeme vybrat, co vlastně napíšeme. Taky se můžete zmínit, jestli byste byli raději, kdybyste měli celý život už naplánovaný, nebo byste si raději prožili život po svém.
Dále mě zarazila ještě jedna věc. A to je ta, že známe odpovědi na spousty otázek, musíme se učit odpovědi na otázky, na které se nás mnohdy nikdo v životě nezeptá, ale přitom neznáme odpovědi ne některé otázky, které si myslím, že jsou zcela zásadní pro náš život a pro to, jak se tu budeme rozhodovat.

Vytvořil jsem jeden obrázek vyjadřující, co mám namysli:
Vlevo je mozek, který komunikuje s tímto světem pomoci naších smyslů, což jsou zrak, sluch, hmat, čich a chuť. Pomocí těchto smyslů si uvědomujeme, co se vlastně na tom světě děje a mozek se podle těchto podnětů rozhoduje. Třeba já jsem pomocí zraku přečetl texty zabývající se problematikou kvantové mechaniky, mozek je zpracoval a teď ovládá svaly prstů, které vytvořily tento text a umístily ho k přečtení zde k přečtení.
A tak i vznikají otázky. Třeba se zeptáme: "Proč svítí žárovka, když do ni pustíme proud?" Odpověď zní: "Protože pohyb elektronů vláknem které jim klade odpor vyvolá zvyšující se kinetickou energii atomů vlákna, tím se zvýší teplota a při zvýšené teplotě přeskakují elektrony mezi slupkami v atomu tím se vytváří elmag. vlnění, to letí prostorem rychlostí světla (ve vzduchu o něco pomaleji), pak vlnění dopadne na sítnici oka, převede se na elektrochemický impuls a mozek ho zpracuje." Jenže na některé otázky prostě nemáme odpověď a bojím se že je nejen nemáme, ale na ně ani odpověď neexistuje. Ale je možné, aby na logickou otázku, na kterou bychom odpověděli logickou odpovědí, prostě odpověď neexistuje?
Jak to tak vypadá, tak to asi tak bude. Třeba, kdo vám odpoví na otázku jestli máme svobodnou vůli, kdo vám dokáže, že ji máme? Jaký je celý smysl tohoto bytí? Co bude po smrti? Proč tu vnímáme něco jako dobro a něco jako zlo? Jak vlastně vznikl život? Podle vědeckých výzkumů už Darwinova teorie padla, život by se nemohl vyvíjet tak rychle, teď mají teorii panspermie, tedy zavlečení života z jiných planet. Ale to nevysvětluje, kde a proč život vznikl. Taky je tu otázka, jestli se člověk skládá jen z fyzické části, nebo má i "duševní část" - tělo které je třeba, jak už jsem tu psal v "jiné části vesmíru" která nám zůstává skrytá. Je možné, že mozek nepracuje jen s fyzickou hmotou ale má nějakou "kopii" mimo fyzickou hmotu a ta ovlivňuje kvantové jevy v našem mozku (znázorňuje to žlutý otazník na obrázku)? Ta část nám snad vytváří svobodnou vůli? A je možné, že ta naše druhá část mozku není ani v čase, jak ho známe? Jak lehké je si vytvořit představu, jakou chceme?! Stačí pouze pomyslet na to co chceme a myšlenkami můžeme cestovat v realitě, nerealitě, fantazii, kde jen chceme.
Každopádně na obrázku výše jsou v knihovně "všech lidských vědomostí" červené a zelené políčka. Zelené jsou ty, na které odpověď známe (příklad se žárovkou). Ale pak jsou tu i červené políčka, a to jsou otázky na které vám nikdo neodpoví a některé jsou opravdu zásadní pro život. Nezdá se vám, že je hodně deprimující nevědět některé základní otázky? Otázky, které nám určují pevnou půdu pod nohama?
Ještě jedna otázka na závěr, nad kterou jsem se zamýšlel hodně zamlada, týká se toho "kde je vlastně naše já". Představme si, paprsky které dopadají na sítnici našeho oka (vytvářejí tam obraz toho, co máme před sebou). Pak putují elektrochemickými impulsy do mozku a tam ovlivňují neurony zpracovávající obraz. Jenže my máme pocit, že obraz vidíme před sebou. Kde je vlastně to naše "já", kterým my vidíme to co máme před sebou???
Budu tedy rád za každý názor v komentářích na tuto problematiku. Jen nemusím slyšet odpovědi, jako "nech to plavat" nebo "vykašli se na to, odpověď stejně nenajdeš, tak jako ji nenašel nikdo před tebou". Proto jsem tento článek nepsal. Psal jsem ho kvůli zamyšlení a kvůli vašim názorům.

Autor: Hawliczek Petr "Hawelson"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 JAprvni JAprvni | E-mail | 3. prosince 2008 v 20:11 | Reagovat

No tak k  svobodné vůli. Myslim že svobodnou vuli pouze do určité míry podle mě je to kompromis mezi Předurčením a svobodnou vůlí. Ať už to tady pišu díky svobodné vůli nebo díky tomu že to bylo předurčeno. Já si myslím že s každým novým rozhodnutím vzniká nová dimenze ale že jenom v tom je naše svobodná vůle že si vybereme tu danou dimenzi tím že se pro ni rozhodneme. Všechny mají předurčený začátek i konec my jen vybíráme cestu jednu z nekonečna dimenzí kudy půjdeme. Toť můj názor na tuto problematiku je na vás jestli se ROZHODNETE s ní souhlasit. Co se týče otázek bez odpovědí tak si myslim že každá otázka má odpověď možná né jednu ale nikdy nemůže mít žádnou odpověď jen ty odpovědi neznáme ale až si je zodpovíme....;-)

2 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 4. prosince 2008 v 16:32 | Reagovat

Hmm, je to zajímavá teorie - teorie dimenzí. Pak je ale otázka jestli se ta druhá tvoje půlka já dostane do té dimenze, kde ty ses nedostal (pokud by se tam tvé já vůbec nedostalo, tak aby existovala, tak by tam muselo být všechno ostatní, čili i ostatní osoby a těm by bylo celkem divné, žebyses najednou vypařil. Tak by to pak šlo s každým já, takže by to bylo asi trochu zamotané, pak by žil každý sám v dimeni, kterou si vybral. Pokud by to bylo tak, že se tvé já rozdělí na 2 části, pak by tvé já od narození prožilo vlastně všechny druhy života a skončilo by jako miliardy (spíše více) samostatných rozdílných osob. Jinak sleduji seriál Sliders (v ČT - Cesta do neznámá), tam je zajímavé sledovat lidi, kteří cestují mezi jednotlivými dimenzemi :).

Jinak stačí doufat, že na všechny odpovědi existují odpovědi. Ono odpovědi na popsání kvantové mechaniky fyzici hledají už pěkně dlouho a myslím, že jestli se někdy ta odpověď najde, tak to bude největší objev v celých dějinách lidstva, který vysvětlí úplně všechno.

3 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 4. prosince 2008 v 16:37 | Reagovat

Jinak teď jsem četl něco o tom, že nedokážeme určit přesnou polohu nebo rychlost částice a nad druhy měření, kterými se provádí toto měření. A podle těch popisu měření mi spíše připadá, že daná částice se nachází opravdu v prostoru na jednom místě, ale pouze naše přístroje nedokážou tuto částici předně zachytit (její polohu a rychlost). Taky jsem kdysi četl o kvantovém rozmazávaní hmoty uprostřed singularit černých děr, takže pravda snad je, že částici nelze prostě momentálně určit, ale otázka je proč, nebo jaká farma je pak částice? Zde se dostáváme ke strunové teorii...

4 JAprvni JAprvni | E-mail | 4. prosince 2008 v 18:16 | Reagovat

Velice rád bych se pustil do debaty na toto téma hlouběji ale mám pocit že bych se do toho zamotal kvantová mechanika atd... mě začali zajímat teprve nedávno rád bych abys mi doporučil nějakou vybranou literaturu nebo neco...

5 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 6. prosince 2008 v 17:10 | Reagovat

Já jsem v podstatě většinu informací načerpal z internetu (wikipedia.. ) Pokud se jedná knížek, tak které mě velice zaujala byla: Cestování časem v Einsteinově vesmíru - J. Richard Gott III. V té knížce je rozebraná fyzika vesmíru opravdu dobře a skvěle vysvětlena. Ale co se jedná kvantové mechaniky, moc tam informací není. Spíš použij google vyhledávač a najdeš na netu spoustu článků.

6 zdenek zdenek | E-mail | 22. prosince 2008 v 10:08 | Reagovat

Přemýšlel jsem o otázce svobodné vůle z hlediska věřícího člověka. Je to naprosto zásadní otázka. Člověk se vzpírá myšlence toho, že je vše dopředu dané a myslím, že je to tak správně. Bůh udělal člověka nejen z hmoty, ale vdechl mu také ducha a zde je myslím odpověď na svobodnou vůli. Nejsme jen hmota, která se dá spočítat, ale jsme také duch a odtud plyne svobodná vůle. Dále s tím souvisí to, že Bůh prostě chtěl, abychom svobodnou vůli měli. A jestliže to Bůh chtěl, tak ji prostě máme. S tím samozřejmě souvisí definice vševědoucnosti. Ví, co udělám, nebo neví co udělám? Ví, jak se rozhodnu, nebo to neví? Pokud to ví, tak to nejsou výpočty z pohybu atomů, ale něco jiného. Vždyť i člověk je schopen určitých velmi přesných psychologických odhadů.

7 Frais Frais | E-mail | 25. prosince 2008 v 8:01 | Reagovat

"timšel" (hebrejsky) - MůŽEŠ

...můžeme si myslet cokoliv a věřit čemukoliv, ale náš příběh se skládá z toho, co jsme skutečně udělali...

Robert Fulghum - Možná možná ne; Argo 2008

...i když si dokážu představit třeba koně s lidskou hlavou, nikdo z nás si nedokáže představit:

PROSTOR, který by někde končil a kolem něhož by bylo něco jiného než další prostor...

ČAS, který by začal ubíhat od určité chvíle, před níž by čas nebyl...

NEKONEČNO jako něco definitivního

...předurčeností (predestinací) individuálního lidského života musíme mít na mysli něco jiného, než je ODHAD nelineárních procesů...

Miroslav Plzák: Tušení o lidské duši; MOTTO, Praha 2005

Pane Hawliczku, hezký den Vám i Vašemu otci.

Frais

8 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 26. prosince 2008 v 23:05 | Reagovat

To Zdeněk:

Hmm no pokud Bůh ví, jak se rozhodnu, tak je jedno, jestli bychom počítali pohyby atomů, nebo použili něco co by se dalo nazvat počítáním duševních procesů. A pokud i člověk dokáže hodně odhadnout dopředu, tak pro Boha není problém znát celou budoucnost (pokud ho nazýváme vševědoucím). Je to přesně jedno to červené políčko, na které prostě neexistuje odpověď a nebo je pravda tak strašná, že pro nás má zůstat raději utajena. Pokud bůh ví, co jak se rozhodneme, tak nám vlastně při stvoření naplánoval celý život => nemáme odpovědnost za své činy, protože jsou předem dány.

To Frais:

Ano to je pravda, náš příběh se skládá s toho, co jsme udělali. Otázka je, jestli jsme to udělali opravdu my, z vlastní vůle, nebo to bylo prostě uděláno okolními podmínkami a našim počátkem.

Otázka nekonečnosti, začátku času a konečnosti prostoru. Většinou si to lidé představují zjednodušeně, tak jako si někdo neumí představit náš zakřivený časoprostor - stačí místo 3 prostorových rozměrů nakreslit 2 a hned máme přehledný obrázek o tom co vlastně máme vidět. Ale pravda je, že na některé věci si člověk představit neumí, pokud si je představí běžným způsobem toho, co nás obklopuje, tak si ty věci asi představit nedokáže nikdo. Hmm je to ale otázka, co vlastně máme mít na mysli předurčenosti lidského života, když je odhad (výpočty) nelineárních procesů.

Děkuji za sebe i za otce za přání hezkého dne. Přeji vám taky hezký den.

9 JAprvni JAprvni | E-mail | 31. prosince 2008 v 12:35 | Reagovat

To Zdenek:

No podle mě si vůbec neodporuje bůh a předurčení, osud nebo jak chcete. Ba naopak podle mě se vyvrací svobodná vůle a bůh tak jak si jej věřící představují. Bůh je vlastně tím osudem tím předurčením.

10 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 30. ledna 2009 v 0:18 | Reagovat

Je zajímavé jak člověka s poznáním věci čím dále, tím více jen matou. Nyní studuji knížky Stephana Hawkinga a ten je má celkem pěkně popsané, ale víceméně myslím, že narazím na to samé co u všech knížek kvantové mechaniky - jak zněla ta Feynmanova hláška:

"Svého času se v novinách objevil článek, v němž se uvádělo, že teorii relativity rozumí pouze dvanáct lidí. Nevěřím, že tomu tak kdy bylo. Možná jí rozuměl jenom jeden člověk, autor dosud nezveřejněného objevu. Ale poté, co se ostatní vědci seznámili s jeho myšlenkami, většinou tuto teorii tím nebo oním způsobem pochopili, a jistě jich bylo víc než dvanáct. Na druhé straně si však myslím, že mohu klidně prohlásit, že kvantové teorii nerozumí nikdo."

11 JJ JJ | 4. února 2009 v 23:08 | Reagovat

Přiznám se, že nechápu tu snahu(?) stavět proti sobě svobodnou vůli a otázku toho, zda Bůh zná či nezná budoucnost. Vyjdeme-li z toho, že Bůh stvořil vše (tj. celý vesmír včetně času), proč se ho snažit za každou cenu nějak vecpat do kategorií, které mají smysl pouze uvnitř času, jak ho vnímáme my (tedy minulost-přítomnost-budoucnost)? V Bibli je v tomto směru spousta různých náznaků: stojí tam, že u Boha je tisíc let jako jeden den a vice versa, píše se o "tom který byl, jest a bude" atd. Ostatně celá věc s příchodem Mesiáše, skrze nějž jsou spaseni všichni (včetně těch, co umřeli před jeho příchodem na Zem) ukazuje na nějaké značně odlišné pojetí času, než je to naše.

Bůh dal člověku mj. svobodu rozhodování. Proč by tato svoboda měla být nutně popírána tím, že Bůh ví, co s ní uděláme? Když já dám pětileté dceři v supermarketu deset euro, jsem schopen s pravděpodobností, hraničící s jistotou, říct, co si hodí do košíku. Aniž bych jí to přikazoval či zakazoval. Tedy ona prokazatelně konala dle své svobodné vůle a já jsem přitom věděl, jaký bude výsledek. Proč by to nemohlo podobně fungovat mezi Bohem a naším vesmírem a námi?

12 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 8. února 2009 v 16:49 | Reagovat

Jestli vyjdeme z toho, že Bůh stvořil prostor včetně času, pak tedy musíme připustit že je pro něj čas "bezčasovou" veličinou. Já si vždycky představoval časoprostor jako krychli, kde dva vodorovné prostorové směry jsou obrazem našeho vesmíru s 3 prostorovými rozměry a časový rozměr jsem si představoval jako svislý směr v krychli.

Teď je otázka zda tu krychli stvořil Bůh tak, že do ni "navrtal" už předem cestičky, kde se má každá částice pohybovat směrem v postupu v čase rychlostí 1s/s, nebo stvořil pouze celou krychli, kde částice samy vrtají dírky směrem do budoucnosti. Problém je v tom, že on vidí časový rozměr jako my prostor (v jednom časovém okamžiku vše), takže zná každé naše rozhodnutí až do konce života každého jedince.

Pokud máte jiný návrh, jak by to mohl vidět tak aby to souhlasilo s naší svobodnou vůli, tak napište. Ale bez logiky jen říct, že prostě máme svobodnou vůli to je podle mě blbost. Myslím, že jako lidé nemáme logiku jen pro nic zanic a že bychom ji měli použít i na ty nejdůležitější otázky.

Jinak to co popisujete, jak Bůh vidí čas, je právě dobře vidět na tom příkladu s krychlí.

Nevím ale co chcete říct tím příkladem s vaší dcerkou. Ona se rozhodla pouze podle toho co všechno v minulosti zažila (někdo ji naučil hodin minci do košíku, nebo to viděla) a podle toho "jak byla stvořena". Obě věci jsou ale již předem dány! Nemůže se najednou změnit minulost (tedy alespoň tedy pokud jsou naše vzpomínky na minulost pravé) a to jak jsme stvořeni taky neovlivníme. Čili každé naše rozhodnutí vychází pouze z naší pevně dané minulosti => budoucnost jež se skládá s naších rozhodnutí je taky pevně dána. A pokud navíc Bůh ví jak se rozhodneme, tak jak by mohl ještě člověk změnit to co Bůh viděl???

13 Edi Edi | E-mail | 24. února 2009 v 18:05 | Reagovat

...Já si myslím,že na některé otázky je lepší neznát odpověd...Vlastně to je třeba to že když já něco udělám (cokoliv)...třeba jenom těd bouchnu do stolu tak do budoucnosti jsem tím ovlivnil celý svět nebo spíše lidi....tím jak jsem bouch do stolu jsem zejména pozměnil sebe ale já jsem to čekal a udělal jsem to naschvál,ale kus odemne je sestra a v tý chvíly cojsem bouchnul do stolu jí něco proběhlo hlavou,něco co si nikdy neuvědomí ale přesto jí to ovlivnilo v jejím budoucím chování....kvůli tomu dnes třeba půjde o 3 vteřiny dýl spát a usne třeba až o dalších 15 vteřin déle (jasně je to trochu přehnané,protože není jasná hranice mezi spánekm a bdělostí-je malá ale stejně je)...ráno jí zazvoní budík a ona ho vypne bouchnutím ruky ale jinak něž by to udělala kdybych do toho stolu nebouch.....pak bude její celý pohyb ovlivněn....jinak zatuká na kamárádku atd....jak mile příjde do styku s něčím jiným (člověkem,zvířetem)tak ho ovlivní a ti budou ovlivnovat další a ti další...vlastně je to takový efekt jakoby na druhou....na světě je přez 6 mld lidí a každný když něco dělá tak může hýbnout rukou třeba na trilion způsobů a tím ovlivní budoucnost.....neovlivní to toho kdo je izolován (např na arktidě někde).....takže na zemi existuje nespočet kombinací a když se něco stane tak klidně může te říct-můžeš za to ty!......Všichni se tu baví o Bohovi,ale ti kdož v něho věří,tak věří i na to že duši má jenom člověk a zvíře ne.....třeba šimpanzi jsou poměrně chtří a když je pozorujete co dokáží a nejsou to lidé tak vám přechází zrak-prý jsou i schopní pocítit úžas....no a ti šimpanzi jsou o řády hloupější než člověk ale také dokáží ovlivnovat budoucnost,což jde už mimo Boha.....učitelka na biologii nám cpe do hlavy co bylo před velkým třeskem-přitom tohle nikdo na světě neví...existují desítky různých teorií i teorie o multivesmíru.....četl jsem že barvy které vnímáme a vnímají je i CCD čipy jsou vlastně vlnové délky které objekt nepohlcuje ale odrazí se od něj...to by pak bylo že mi vlasn žijeme v bezbarvém vesmíru...že vše je průhledné taky zajímavý......nebo to se smrtí co je po smrti?niksdo na světě si to nedokáže představit....umím si představit že usnu,ale že se zase probudím!ale to že by moje existence zkončila?........Vesmír je vůbec nějaký prostor???V čem se náchází?Z čeho vznikl?Kde se vzala hmota z které vznikl?kde se vzal prostor ve kterém je hmota ve kterém vznikl vesmír?Existuje nějaký čas?...Znát budoucnost....nevím kdo by o to stál ale já ne.....protože v tu chvíly by na zemi vznikla panika...vědět kdy zemřu....kdy zkončí tenhle svět?vědět kdy se mi stane nějaký ůraz....a i znát budoucnost by ovlivnilo naši budoucnost......Celý je to padlý na hlavu a kdyby tyhle otázky někdo rozlousknul tak by se lidstvo možná zbláznilo.....(tenhle text neberte moc vážně...něco spíš pro ukázku a obrazně......nejspíš toto bude bráno jako předsmrtný blábol.....ale já za to nemůžu----může za to autor téhle diskuze,který za to vlastně taky nemůže protože k tomu byl předurčen......kdyby Vám to připadalo směšný tak za to jako že nemůžu...... xD..... :-D)

14 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 25. února 2009 v 22:47 | Reagovat

To Edi: Nj, to máš pravdu, že je některé odpovědi lepší neznat. Moje tvrzení je to, že kdyby se člověk dověděl celou pravdu, jak to tu vlastně je, tak by se z toho zbláznil, nebo spíše by mu to vyvolalo takový šok, že by se mu prostě zhroutil mozek a okamžitě by zemřel. V tom mají výhody ti kteří nepřemýšlejí. Tak jako Arnold Rimmer z Červeného trpaslíka, když zapojoval svou omezenost aby mohl překonat nápady myslících lidí :D:D.

Jinak s tím determinismem je to přesně tak jak říkáš, akorát se to ovlivňování nebude šířit nadruhou, ale podle mě na třetí - do 3 prostorů, ale to je relativní. Každopádně tomu se říká motýli efekt (anglicky butterfly effect). Viz odkazy: http://en.wikipedia.org/wiki/Butterfly_effect a http://cs.wikipedia.org/wiki/Motýlí_efekt . Podle mě to jak jsi to tu popsal je ještě dost slabé a mnoho lidí si neuvědomují, že jen třeba jiné vydechnutí z plic ovlivní budoucnost tak, že si to ani nedokáži představit. Zrovna mi poslal jeden kolega odkaz které to jen dokazuje - třeba někdo bouchnul do stolu a člověk ucuknul rukou tak, že se prepsal v jednom čísle :D http://www.novinky.cz/internet-a-pc/162403-kvuli-preklepu-v-male-ceske-firme-kolaboval-internet-po-celem-svete.html

Co se jedná o mě, myslím si, že všichni živí tvorové mají "duši" - tedy nějaké metafyzické tělo, které jim umožňuje cítit. Však stojí za zamyšlení jen to, kde - kde opravdu vidíme obraz, který vyvolává elektrochemické impulsy v mozku. Kde vlastně cítíme své pocity... Jestli bychom byli jen tělo, pak by musely i procesory a hardware cítit, mít stejné pocity co my. To jak definujeme vesmír je jen na nás - nejjednodušší je ho definovat tak jak ho vidíme a jak nás to naučila kultura. Každopádně budeme pořád popisovat to samé jen jinými slovy - důležité je jestli se dovíme něco nového tím, že věci kolem sebe popíšeme jinými slovy. No jinak jestli si vaše učitelka myslí že ví, co bylo před velkým třeskem, tak to ji teda nerad do očí řekl, co si o ní myslím.. Ono je otázka jestli vůbec velký třesk byl, protože inflační vakuum "po velkém třesku" nabízí i jiné možnosti a to i tu, že velký třesk nikdy nebyl. Myslím, že to jednoduše popisuje i Hawking ve své ilustrované teorii všeho.

No ale není to znepokojující, že neznáme odpovědi na úplně základní otázky? No jestli Bůh stvořil časoprostor jako celek, tak stvořil už i celou budoucnost - jen tomu nahrává to, že to budoucnost zná). No jinak jestli mě někdo bude vinit za tento text, tak mu můžu říct, že všechny tyto slova, všechny písmena byly dané předchozími okolnostmi a prostě jsem byl přinucen minulými událostmi je všechny napsat.

Otázka je, jestli má cenu takové otázky řešit. Osobně si myslím, že by se nad tím měl každý člověk zamyslet a svět by se hodně změnil. Na druhou stranu - šťastní to lidé, jež žijí v nevědomosti před tou hrůzou jež je čeká :D.

15 Edi Edi | E-mail | 26. února 2009 v 21:21 | Reagovat

...O těhlech věcech a podobných jsem dříve i ted hodně přemýšlel-prostě jsem si jen lehnul do postele a přemýšlel-klidně hodiny...já jsem nevěřící a taky věřím že všichni tvorové mají duši i když ten rozdíl mezi drozocelou (nák tak se říká tý mušce malý jak doma třeba lítá nad nevysipaným košem) a procesorem je už podle mě malý ta muška má náký jako nahraný základní instinkt pak trochu vidí,cítí ale její mozek má jen 1 molekulu (nejsem si jistej ale vím že něčeho má jenom jedinou molekulu),tak jak takový tvor může mít duši........Jsem rád že sdílíš můj názor na mou učitelku biologie já jsem jí to před tabulí vysvětloval,ale toho kdo to má z 50 let starý učebnice těžko přesvědčíš!já už jsem byl tak rozčílenej sem prostě na celou třídu musel nahlas říct ´´ty vole co po mě chce??´´dokonce mi trvrdila že po velkém třesku (jak si psal nikdo neví jestli byl-je to jen nejoblíbenější teorie) se vesmír rozpínal žejo a vněm prej byly různý plyny jako NH3 apod...přitom tam byl takovej nesmírnej tlak že tam byla jenom kvarková hmota (což je myslím stavební prvek hadronů)....to už jsem byl slušně rozčílenej a když sem jí řek že potom snižováním tlaku vznikla i barionická hmota,tak jen nevěřícně kroutila hlavou (samo že nevěděla oč běží a poslala mě si se čtyřkou sednout... :-(........No a taky jsem si říkal že ti kteří mají trochu více menší IQ-myslím debily,idioty a takový ti co prostě jako nevědí o světě tak že to maj dobrý ale já jsem rád že jsem normální a že můžu přemýšlet i když tady ta vlastnost může člověka zbavit zdravého rozumu..........

To s tím bouchnutím ruky to mě napadlo jako první věc co jsem psal ten příspěvěk-nevěděl jsem že se to tak ve světě řeší---ani jsem nevěděl jesi je ta teorie správná a logicky jsem s tím počítal že to bude tak..........

tím jak jsem takhle hodně přemýšlel jsem přišel na to že ´´radost je fyzická záležitost´´-moje teorie---že je fyzická proto že cokoliv z čeho máme radost je hmotný....vždy na počátku radosti bude fyzický objekt.....takže je přímo závislá na hmotě....ze začátku to zní jako nesmysl,ale podstata není přímo v tomhle......chce to jen přemýšlet---ale mnoho lidí by se semnou samozřejmě neshodlo............

nejvíc ze všeho mě vrtá hlavou ta časová přímka-která vždy musí někdy začít......

Závěrem snad že jsem nečekal že na můj předchozí příspěvek bude reakce,jsem potěšen :-D.....Mějtese a přemýšlejte s mírou at si neuvaříte závity! :-D

16 Edi Edi | E-mail | 26. února 2009 v 21:31 | Reagovat

A ještě jsem zapoměl napsat to se svobodnou vůlí-ty máš teorii že svobodnou vůli budeme mít pravě techdy když budeme znát budoucnost-to by šlo,ale záleží na tom v jaké formě tu budoucnost budeme znát-př:v hlavě mi proběhne že se třeba v určito dobu zraním-že si třeba zlomím nohu ale neuvidím obraz-nebudu vědět kde-ale já nechci mít zlomenou nohu tak se doma schovám a řeknu si že dnes nevíjdu ven-budu celý den u stolu na počítači-ale najdnou se zlomí noha u stolu a ten težký stůl mi spadne na nohu a tím mi jí zlomí-a to byla ta budoucnost-budoucnost byla že se dovím budoucnost a kvůli tomu si tu nohu zlomím....... a nebo budu vidět i obraz a uvidím kde,kdy se co stane tak už budu vědět že se tomu mám vyhýbat a na to místo nikdy nepůjdu a tímjsem změnim moji budoucnost která už je stejně daná!vlastně to že já příjdu na budoucnost je osud a je to již dané takže vlastně už nic nejde ovlivnit-protože at příjdete na cokoliv tak to již bylo v minulosti dané....--je to mírnej guláš.... :-D

17 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 28. února 2009 v 19:27 | Reagovat

No ono u té mušky drozofila (google - já jsem podle názvu netušil co to je zač :) ), podle mě by určitě šlo naprogramovat takový software, který by napodobil její chování a ovládaní jejího těla. Problém je v tom, že v mozku té drozofily se odehrávají kvantové jevy a právě ty, podle mě, zapříčiňují svobodnou vůli a i to, čemu my říkáme pocity. Je těžko říct do jaké míry si ta muška uvědomuje sama sebe a proč tu je, ale myslím, že pokud je to živý tvor, tak má taky pocity jako je strach, bolest nebo jiné základní pocity které potřebuje ke svému krátkému životu.

Einstein třeba celý život stál za tím, že je celá budoucnost daná (výrok, Bůh nehraje kostky), bohužel technika nebyla natolik vyspěla aby to mohl dokázat, jediné co dokázal je to, že existuje kvantová mechanika a s ní teorie neurčitosti. Jen on i přesto věřil, že pod teorii neurčitosti se schovávají nějaké procesy kterým my ještě nerozumíme. O to se teď víceméně zajímá teorie strun, proto se postavil obrovský urychlovač CERN, aby dokázali popsat veškeré jevy které kolem nás probíhají a sjednotit veškeré zákony do jednoho velkého zákonu. Jen co by to znamenalo pro lidstvo? Absolutní poznání? Co by se pak stalo? Jak by to tu pak dopadlo? Nezhroutil by se veškerý dosavadní systém s tím, že bychom znali budoucnost a vlastně všechno? Já osobně čím víc toho vím, tím jsem větší pesimista, protože mě nemá už co překvapit. Teď třeba studuji elektrotechniku na výšce a prostě si tam jde všechno odvodit, všechno se člověk může naučit, už ho tam nic nového nic překvapivého nečeká, Třeba takoví teoretičtí fyzici, pokud se třeba zajímají o kosmologii, nebo i samotnou kvantovou fyziku, ti pořád objevují a podle mě dokud bude existovat lidstvo tak pořád budou objevovat něco nového, a pokud náhodou někdy objasní teorii strun a předpoví vše, tak to bude znamenat určitě zánik civilizace, alespoň tak jak ji známe. Niels Bohr zase celý život stál za tím, že nikdy nepochopíme neurčitost a že ani nestojí za to ji vůbec zkusit rozlousknout. No těžko říct kdo měl větší pravdu, ale určitě co se jedná našeho poznání - měli bychom se snažit poznat ty nejdůležitější otázky, tedy to je alespoň můj názor.

Jinak s tím NH3 jsi mě fakt dostal :D. Tak to se ještě učila s nějakých knížek z doby kamenné, kdy si ty knížky vymýšleli jak básničky, ne :D. No nevím, ale myslím si, že pedagogové kteří jsou zaměření přímo na tuto problematiku by o tom měli alespoň něco málo vědět a ne, že si tam odmluví těch pár slov co ani neví co znamenají.

18 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 28. února 2009 v 20:18 | Reagovat

Njn, musíme si asi říct, že náš intelekt je vykoupen pohledem kterým vidíme svět :-(, no ale to už si člověk nevybere, to máš stejné jako ve welšským rybím bufáči (hláška z červeného trpaslíka).

Jinak s tou radostí máš podle mě určitě pravdu! Protože i to co si člověk myslí že cítí bez hmoty by nemohlo existovat kdyby neslyšel, nevíděl necítil.. to co mu tu radost udělalo. A i kdyby ještě někdo namítal, tak bych  odpověděl, že radost nám vyvolávají chemické procesy v mozku a ty hmotné určitě jsou!

To je to otázka jestli je čas jako přímka se začátkem (polopřímka) nebo je to úsečka i s koncem nebo je to kruh bez začátku a konce. To zatím nikdo neví, možné je všechno. Každopádně já bych bral v potaz teorii které nejvíce odpovídá lidskému pocitu jak by to mělo být.

S tou svobodnou vůli jsem to myslel tak, že pokud my nebo někdo jiný, kdokoli bude znát budoucnost, tak tu svobodnou vůli mít nebudeme. Myslím to ve formě, že někdo bude mít přehled o všech částicích jak se budou pohybovat v budoucnu (nebo alespoň tu část částic které jsou pro nás důležité). Takže tím vlastně chci říct to, cos na konci shrnul. Jediná možnost tady je, že nikdo by budoucnost neznal, to by pak byla naděje, že díky kvantovým jevům si opravdu můžeme vybrat. No, ale co třeba lidé kteří mají vizi a uvidí přesně to co se stane v budoucnu, pár takových případů je a nevím jestli to byly jen náhody. No těžko říct. Nadruhé straně jestli je budoucnost daná, tak je to sice na nic, ale zato pak nemůžeme být zodpovědní za činy které děláme, protože už byly předem dány. Takže tak bychom nemohli ze své vůle udělat nic špatného ani dobrého. No otázka je co je účelem toho všeho? Jestli to tu někdo stvořil, nebo to je jen náhoda. Jestli to má nějaký účel nebo ne a jestli jo, tak jaký když všechna hmota nakonec stejně zanikne. A pokud existuje stvořitel, tak jaký má s námi úmysl..

19 Edi Edi | E-mail | 28. února 2009 v 22:21 | Reagovat

Pááni,já se tu toho tolik od tebe naučím!Je vidět že v týhle problematice se obratně pohybuješ!

Já jsem nevidl všechny díly Červenýho trpaslíka ale zůstalo mi v hlavě jak měl být Kriton nahrazen novějším modelem,a jak se toho nástupce snažily přemoct,ale nešlo.A pak mu řekli že neexistuje křemíkové nebe ve kterém odpočívají kalkulačky :-D :-D a on tomu uvěřil a šokem se vypnul (nebo tak nák to zhruba bylo)-tak to je i s námi.V to v co člověk opravdu bezmezně věří (pokud je to aspon trochu reálné) tak to dokáže i když to někdy může být autosugesce.Doktoři do nás cpou placeba a mi víme že se aktivně léčíme přitom polykáme slisovaný škrob-a tím jak jsme přesvědčeni a ani si jinou možnost nenabýzíme tak nás víra vyléčí.Je to taky docela zvláštní-kdyby se tenhle efekt dal využívat tak by lidstvo z toho hodně těžilo,ale budoucnost budeme těžko předpovídat a tělo by si na to zviklo a už by to nebylo účiný-přitom víra bývá nejčastěji právě poslední naděje..No to bylo jen tak od věci.....

Akorát bych potřeboval vysvětlit to s  tím Bohem.Ty tu o něm píšeš jakoby opravdu existoval.Nevím jak to mám chápat jestli jako takový obraz zapříčinitele nebo jako něco opravdu nadpřirozeného z vědeckého hlediska????

20 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 1. března 2009 v 20:11 | Reagovat

Nj, někdy bych raději o téhle problematice nevěděl nic :D, než nad tím takhle přemýšlet :/. Jj, ten díl je výborný, ta hláška "Křemíkové nebe, že neexistuje? A kam přijdou všechny kalkulačky?" :D:D Jj, ono je to fakt tak, když člověk něčemu věří, tak má mnohem vyšší šanci, že se to stane. Ono kvantová mechanika je tomu nakloněna. Dokonce jsem dělal pár testů s teorii náhodnosti a fakt soustředění mělo vliv na čiře náhodnou věc, ikdyž opačný než jsem předpokládal, ale ten vliv tam byl! Je to důležitý poznatek. Zajímavá je výuka na základních a středních školách kde víceméně takové myšlenky člověku ani nedovolují řešit a jen ho upevňují v tom jejich pohledu na svět, jsem rád, že alespoň na výšce to někteří vidí jinak, ikdyž odpovědi tam stejně jako všude jinde neznají :).

No, já sám nevím jak to myslím, protože nic  tady na světě nejsou absolutní až snad až na myšlenky v případě tom, že nejsou tvořeny jen naším fyzickým tělem, pokud ano, tak ani ty nejsou absolutní.No, ale v životě člověk zažije spoustu až moc podezřelých náhod a pak si řekne, jak to s tím vším vlastně je. Jaké proměnné si má přepsat v rovnicích jeho myšlení po tom co viděl. No a podle mě je určitě i možná ta možnost že je to tu stvořeno inteligentním stvořitelem - nějakou nadpřirozenou bytostí. Výhodu to má tu, že jako jediný tenhle názor na věc dává životu možnost, že má smysl. Ve všech ostatních případech je všechno pomíjivé a všechno o ničem, protože vše se jednou v čase skončí a čas nebude jen tak lehké obelhat. No, ale fakt je ten, že ještě nikdo nepotvrdil ani nevyvrátil možnost, že nás stvořila nějaká inteligentní bytost. Problém je spíš v tom, že kdyby nás stvořila, tak proč tu udělala tolik chyb??? Proč ten svět stvořila tak (musel bych použít sprostá slova) jak ho stvořila a proč nás tu hodila jako takové hračky na které se dívá jen jak se trápí. No, ale kdo ví, logika té bytosti bude možná pro nás nelogická a bude to tak naschvál, abychom nepřišli jak to doopravdy je. No ale nevím jestli můžu říct, že naše logika je taková. No je tu spousta otázek, důležité je hledat pravdu a myslím, že každý z nás má tu pravdu schovanou, jen ji odhalit (no ale to bude už náš mozek nezvládne a budem zavřeni v nějakém ústavu :D:D ).

21 Edi Edi | E-mail | 1. března 2009 v 23:04 | Reagovat

Tak sme tu na několka Áčtyřkách prodiskutovali zajimaví věci......už mě nic moc nenapá snad dalším bádáním.Ale ještě mě příde jako zajímavá věc ´´dilatace času´´ když se nad tím zamyslím tak se stejně nikam nedomyslím protože se zasním... :-D.....Snad jen jak to bylo se ´´vznikem´´ života na zemi.Dříve jsem byl přesvědčený o ´´Oparinově teorii vývoje´´ a ostatním opodstatněným (že nejdřív kyseliny,pak aminokyseliny,pak bílkoviny-což už je živá hmota...),ale poslední dobou,hlavně po přečtení tohoto textu jestli máme svobodnou vůli,a jestli máme někde kopii mozku a vlastním přemýšlením tak se pomalu začínám přiklánět k teorii ´´Panspermie´´.I když zase jak ta panspermie vznikla...A podobně jako u toho Epiktétova motta si myslím že kdybych tohle na veřejnosti která aspon ví o co jde řekl tak že by mě měli za naivního blázna.....K jaké teorii se přikláníš ty?........

Podle mě každá otázka navazuje na další a tak všechny otázky které existují jsou v kruhu který nejde rozdělit.Ale možná ty na které není odpověd jsou mimo kruh-mimo hranice lidského chápání a proto nikdy nebudou zodpovězeny.A nebo jsou v kruhu a navazují na ně další otázky a ne ně další na které už jsou odpovědi-A možná by nezodpovězené otázky šli vyřešit jako nejobtížnější křížovka nebo rovnice na světě......

22 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 6. března 2009 v 19:30 | Reagovat

Jj, no já tady mám články většinou krátké, ale pak ty diskuze stojí za to :D. Dilatace času je vcelku normální věc, je jen třeba vidět zakřivení časoprostoru (no a já si to vždycky představoval, jako by ten čas i padal po tom zakřivení - tak si to jde představit, ikdyž teoreticky jím  vlastně prostupuje pod dalšími 90°). Problém je v tom, že nám čas proběhne vždycky stejně.. Udeří nám srdce stejněkrát, ikdyž v okolí uplyne miliarda let nebo jen sekunda. No ale stejně je zajímavé, jak si lidé představovali svět před 100 lety, jak o vesmíru skoro ještě nic nevěděli, jak pro nich byly Newtonovské rovnice to nejsložitější co měli :), to co jim nejdetailněji popisovalo vesmír :). No a nakonec snad ještě věděli o vesmíru víc než my teď. Ono čím toho člověk ví více, tím je to pak horší. Kdysi se o naše starosti nestaral nikdo a přesto vše fungovalo jak má, na ale to si už člověk nevybere :).

Co se jedná teorie vzniku, tak bych se spíše přiklonil k té teorii Panspermie - Nebo spíš k tomu, že jsme byli vytvoření nějakou inteligentní bytostí ač to třeba vypadá, že inteligentní vůbec nebyla :D :D. Je těžko pochopit tu pravou logiku, proč se tu co děje, ale myslím, že to není až tak důležité, myslím, si že mnohem důležitější je pochopit jestli to je dáno a stejně jako s minulostí nemáme na výběr a nebo máme na výběr a vládne tady teorie chaosu, nebo snad opravdu máme svobodnou vůli, a k čemu ji pak máme co nás pak za život čeká po životě? No, veřejnost má většinu lidí za blázny, většinu těch kteří chtějí něco dokázat. Pro společnost je ideální ten, co drží se společností krok, nad ničím nepřemýšlí, baví se jak idiot a HLAVNĚ SE NEPTÁ, protože nikdo nezná odpověď, až na to, že naše společnost si to nechce moc připustit, svůj život tak věnovali všem blbostem, že už zapomněli na ty nejdůležitější otázky. No ale kdo ví, možná jednak oni jsou ti ""dobří"", to nikdo neví, ale myslím, že člověk by měl dát na své pocity a pocity mi říkají, že by společnost měla žít více rozumněji.

No, jednou jsem tak šel ze školy, to jsme probírali počty s maticemi a napadla mě taková myšlenka. To takhle dát všechny otázky do matice a i odpovědi (třeba do výsledku) a pak najít řešení - jestli by tam byly ty otázky na které odpovědi nejsou, tak je třeba vyřešit kramerovým pravidlem. No šílený nápad pro extrémně výkonný superpočítač, ale možná by to tak nějak mohlo jít. Zajímalo by mě, co by pak vyplivl za výsledek :D.

23 MM MM | 5. května 2009 v 8:47 | Reagovat

K otázce stvoření a svobodné vůle: předpokládám že Stvořitel nám dal do vínku svobodnou vůli i když ví jak každé naše rozhodnutí dopadne ať bychom se rozhodli jak bychom se rozhodli. Podle mě je schopen vidět čas najednou (i budoucnost), ale proč by se pro něj nemohla hýbat právě ta naše rozhodnutí a postoje, které mění budoucnost, jako my vidíme hýbat se věci v prostoru a čase. Pokud bych já byl stvořitel, asi bych to ani jinak neudělal. Kdybychom byli jen naprogramovaní otroci, byla by to pro Něj děsná nuda, sice by to třeba šlapalo jak na drátkách, ale kde by byla radost kdybys nepoznal žal, kde by byla láska a soucit kdybys nepoznal utrpení druhých. Pak by ani nebyl nutný vývin (vývoj) dítě - dospělý, na začátku by se nahrál tvůj "firmwér" a pak bys jel pole pravidel. Brrr hrozná představa.

24 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 15. května 2009 v 12:24 | Reagovat

Njn,  asi je se třeba smířit, že naše logika funguje jen pro náš svět - tedy podle kvantové mechaniky nefunguje ani pro náš svět, ale dejme tomu, že pro větší měřítka jo. Ale poslední dobou jsem přišel na zajímavou myšlenku, a to tu, že člověk může absolutně o všem pochybovat, což je logické. Avšak když se člověk zamyslí, že může pochybovat i o dvou přímo protichůdných myšlenkách, tak přijde na to, že model světa logický stvořený v jeho hlavě může být celý sestaven chybně. Takže kdo ví jaká je ta pravá logika, a jak vůbec můžeme přemýšlet logicky, když ani nevíme jestli světlo je částicového nebo vlnového původu a že to jak se bude chovat ovlivníme svým pozorováním. No, možná člověk právě tu svou největší svobodu a největší potenciál může založit jen na nevědomí, jak to skutečně je. Tedy pokud je "nějaké skutečně je". Znepokojuje mě však že se tu logický nechová nic (není to myšleno jako dvojitý zápor, ale v češtině si člověk nevybere). Takže asi bych řekl, že to člověk nevyřeší a také bych řekl, že je asi třeba žít přítomností, ale to bych nebyl já kdybych to fakt řekl :D, prostě dokud nenajdu odpověď na otázku Proč, tak nebudu mít klid :). No bohužel 2 roky jsem strávil hledáním odpovědi na otázku "proč" ve fyzice, až jsem přišel na to, že fyziká odpoví na otázku "jak", ale neodpoví na otázku "proč".

25 Petr Petr | E-mail | 3. září 2009 v 18:57 | Reagovat

Zdravím autora i ostatní diskutující,
po delším čase jsem opět zavítal na tento blog a zaujal mě tento článek o svobodné vůli a otázce předurčenosti.
Není tomu tak dávno, co jsem narazil na velice zajímavé a poutavě psané články odborníků z Ústavu teoretické fyziky MFF UK (seznam článků: http://utf.mff.cuni.cz/popularizace/). Konkrétně článek Mystérium svobodné vůle (http://utf.mff.cuni.cz/seminare/texty/MystSvVl/MystSvVl.html) poměrně dobře pojednává o paradoxu Boha vševědoucího a lidské svobody. Vysvětlení již bylo částečně uvedeno i zde v diskusi - klíč je v odlišném chápání času člověkem a Bohem. Bůh je nadčasový a proto "může vidět lidskou minulost, současnost i budoucnost jako jeden okamžik." Obecně je otázka svobodné vůle oblíbeným a vděčným filosofickým tématem (vybrané reference viz odkazovaný článek.)
Sigmund Freud ve svém díle Psychopatologie všedního života popisuje různé druhy lidských přehmatů a podává k nim svůj výklad. V kontextu naší diskuse můžeme říct, že se jedná o jisté projevy lidské vůle, resp. předurčenosti, protože nejednáme vlastní vůlí, ale jsme do určité míry řízeni podvědomím.

26 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 12. září 2009 v 22:01 | Reagovat

Velice zajímavý odkaz s články. Ale tento text jsem už jednou četl. Dostal jsem se k němu zajímavou cestou - Asi před půl rokem byly ve hvězdárně v Ostravě (VŠB) přednášky z velké části o teoretické fyzice a záhadách, které nás v dnešní době trápí. Jmenovalo se to "Žhavá témata současné astronomie". Přednášeli tam tři lidé  - doc. RNDr. Jiří Langer, CSc. , doc. RNDr. Jiří Langer, CSc. a Mgr. Marie Hrudková. Po přednáškách jsem se jich ptal právě na téma svobodné vůle a předurčenosti a nejvíce mě zaujal výrok doc. RNDr. Jiřího Langera který právě řekl, že přesně neumíme na tento problém definovat otázku a poslal mi právě tento článek.
Zaujaly mě taky názory Mgr. Marie Hrudkové, kdy řekla, že se cítí částečně předurčená pro svou práci a na druhé straně říkala, že věří v to že svobodnou vůli máme a život si podle toho můžeme změnit jakkoli.
Avšak odpověď má zůstat asi lidem utajena, však pokud žijeme v 21. století s takovýmto výpočetním výkonem pod rukama, takovými možnosti a nedokážme najít odpověď na tak jednoduchou otázku, jestli je budoucnost daná, tak si myslím, že tato otázka má zůstat navždy utajena. Tedy pokud se vůbec správně ptám, protože pokud jsou má slova daná, tak i kdybych přišel na to, že budoucnost je daná, tak by to stejně nic nezměnilo, protože bych vlastně už nemohl změnit nic. Naučit es pochopit nepochopitelnost? Snad možnost - po seznámení s důsledky zákonů kvantové mechaniky už částečně chápu nepochopitelnost a hlavně chápu možnosti a jejich možné ovlivnění.

27 Petr Petr | E-mail | 15. září 2009 v 17:12 | Reagovat

Ano, souhlasím, že podstatou problému - zvláště pak tohoto je vždy správně formulovat otázku. Následné hledání odpovědi je pak věc jiná. Ludwig Wittgenstein ve svém díle Tractatus logico-philosophicus uvažuje a říká: "O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet" a tak v souladu s jeho názorem můžeme na toto téma zasvěceně "Wittgensteinovsky" mlčet :-)
Ještě jsem si vzpomněl na jednu knihu, která nabízí řešení někde uprostřed cesty mezi racionálním a teologickým přístupem (možná je trochu blíž k víře, zato svým vlastním pohledem). Co mně z toho zbylo v živé paměti je myšlenka dělící lidi do třech základních skupin v závislosti na okolních faktorech (zejm. datu narození), které pak určují míru jejich svobodné vůle. Je to kniha Barva vládne světem (ISBN:80-900199-4-3)

28 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 16. září 2009 v 9:51 | Reagovat

"O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet" - to je moudrá věta, avšak kvantová mechanika říká, že se vpodstatě nemusí nic.
Určitě si ale zkusím sehnat a přečíst danou knihu, možná mi řekne zase o něco víc, anebo možná méně.

29 Vorlando Vorlando | E-mail | 19. září 2009 v 13:30 | Reagovat

Ad [12]: plus mínus několik:
Jestli Bůh stvořil všechno včetně našeho času, můžeme si představit, že má nějaký "svůj čas", ve kterém se může procházet podél našeho prostoru a našeho času a říkat si: "Tak tady udělali pěknou kravinu, přitom ještě netušili, že jim to o kousek dál vybouchne" nebo tak něco. On to ví, jak to všechno dopadne, a my to taky víme, ale ne tady, nýbrž o kus dál v čase Podstatné je, že momentálně nevíme, co konkrétně od nás vesmír zrovna chce. Takže si můžeme dělat co chceme my, a že to někdo někde jinde ví, nemění nic na tom, že jsme to všechno udělali na základě svobodné vůle, nikdo nám to nenařídil.

30 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 21. září 2009 v 21:32 | Reagovat

[29]: Hmm, no s tím dalším časovým rozměrem to je zajímavý nápad. Než jsem dočetl tvůj komentář, tak jsem vytvořil pár schémat a myšlenkových experimentů, jak by mohl fungovat náš vesmír s ještě dalším rozvinutým časovým rozměrem prostupujícím celý náš vesmír. A přišel jsem na zajímavou věc, pokud bychom ovládali pohyb v druhém časovém rozměru pouze myšlenkami, mohli bychom procházet myšlenkami s určitým omezením všemi realitami, které existují v každém statickém bodě druhého času. V podstatě by se dalo říct, že se tady jedná o teorii multiverza a paralelních dimenzí, akorát že si je vybíráme myšlenkami.

Avšak i s tímto zesložitěním - vložením dalšího volného časového rozměru vytvářejícím paralelní reality si nepomůžeme od otázky, kterou zde řešíme. Protože momentální výběr bude dán námi a minulými událostmi které jsme zažili ať už jsme procházeli paralelními realitami nebo ne.

Ale určitě to je zajímavé, někdy zkusím dostat své myšlenky, které jsem teď načrtl na papír do digitální podoby a můžu tu tuto teorii probrat detailněji než v tomto komentáři.

31 Vorlando Vorlando | E-mail | 25. září 2009 v 22:23 | Reagovat

[30]: Ale kdybychom nějak nezávisle ovládali pohyb ve druhém "časovém" rozměru, byl by ten rozměr spíš prostorový. Tím se přece liší čas od prostoru, že čas není symetrický a my to vidíme jako pohyb, který nemůžeme ovládat (zatímco pohyb v symterických rozměrech ovládat můžeme, jako ve volné rovnovážné poloze).
Spíš by mě zajímalo, jestli bychom ty časové rozměry od sebe nějak, relativisticky nebo ne-, odlišili, nebo jestli bychom viděli jenom nějakou jejich vektorovou výslednici.
To už jsem možná trochu off-topic...

32 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 26. září 2009 v 14:26 | Reagovat

[31]: Já bych to nenazval ani časový ani prostorový rozměr. Spíše bych to nazval paralelní realitou. Podle mě by to mohlo fungovat nějak tak, že tak jako čas a prostor jsou "nekonečné", tak i s paralelní realitou by existovalo pro každou možnost nekonečně mnoho výsledků. Kdybychom stopli v čase 4-rozměrný prostor, tak pokud bychom se v té "stopce" pohybovali tím, jak jsem to nazval druhým časovým rozměrem, procházeli bychom plynule všemi alternativními možnostmi od mínus nekonečna do plus nekonečna. Tak by pro každý okamžik mohlo existovat nekonečně mnoho realit.

Ale správně narážíš na otázku, jak bychom se v tomhle rozměru mohli pohybovat. Napadá mě jen jediná logická (alespoň jak jen logická může být u kvantové mechaniky) odpověď a to ta, že tu paralelní realitu si vybíráme svou "svobodnou vůli", ta nám dává volnost v druhém časovém rozměru se pohybovat s asi takovým omezením, jako se pohybujeme v prostoru. To by i vysvětlovalo, proč nemůžeme jen myšlenkou změnit cokoli - protože tak jako můžeme v prostoru běžet nebo letět stíhačkou, vždy potřebujeme čas abychom se někam dostali a tak právě i k tomu abychom se dostali do jiné paralelní reality potřebujeme čas.

Pak by ta výsledná vektorový výslednice vypadala následovně:
-3 prostorové rozměry bychom museli umístit do jednoho, abychom měli celkové 3 rozměry a dalo se to ještě celkem dobře představit.
-Jeden rozměr by byl tedy prostorový, druhý časový a třetí by byl druhý časový, tedy paralelní realita.

A pak bychom si do tohoto trojrozměrného modelu mohli črtat světočáru lidské bytosti, která by mohla být libovolná až na tyto omezení: V prostoru a v paralelní realitě by se mohla pohybovat pouze lineárně, určitou rychlostí, kterou by omezoval čas.

Podle mě, pokud se pouze sílou mysli pohybujeme v paralelních realitách, tak rychlost, kdy se můžeme dostat z jedné do druhé bude záviset pouze na síle naši mysli. Pokud tedy nějací východní mniši trénují celý život svou mysl, můžou dosáhnout pouze myšlenkou hodně, protože by se mohli dostat do jakékoli reality, která by obsahovala to co si oni přejí.

Otázka je pak samozřejmě v tom, co se děje s tím zbytkem reality. Předpokládám, že svět není jen hra pro jednu bytost se zbytkem reality uměle vytvořených, ale že všechny bytosti jsou v interakci. A tady se už dostáváme k tomu, jak jsem popisoval ty pravděpodobnosti a vysvětlení kvantových fluktuaci v článku http://hawelson.blog.cz/0906/teorie-vzniku-sveta-s-nekonecnymi-moznostmi-kvantove-mechaniky .

Takže v podstatě jsou tady 2 možnosti. Jedna je ta, že se naše vědomí pohybuje skrz paralelní reality podle jeho vůle a přitom existuje jeho paralelní kopie v každém vesmíru (tedy jen v určitém množství podobných vesmíru, v jiných se nemusel narodit, nebo se mohl třeba zabít). Takže vědomí, které si jste právě vy existuje jen v jedné realitě, právě v té vaši, kterou teď procházíte a zbytek bytostí je pouze jen nějaká část programu pro to aby mohli sloužit pro výší realitu ve které se nyní nacházíte.

Druhá možnost je ta, že my jako lidstvo (možná všichni živí tvorové) se pohybujeme napříč paralelními realitami spolu. Což by bylo i pravděpodobnější a logičtější - vysvětlovalo by to mnohem více věcí :). Například právě kvantové fluktuace a podobně. Takže teoreticky, pokud přesvědčíte dost lidí o něčem, tak se budete přes paralelní reality v čase k tomu pomalu přibližovat, pokud tomu lidé nebudou věřit a nebudou to chtít, okolní realita se bude od té vaší vysněné bude oddalovat.

Zkusím k tomu napsat nějaký ten článek a tím se dostat blíže k mé paralelní realitě :) .
PS: v kvantové mechanice neexistuje off-topic  8-)

33 ejay ejay | E-mail | 28. září 2009 v 7:24 | Reagovat

zivot je spirala ... a sme iba herci ...

34 Marty Marty | 28. října 2009 v 0:56 | Reagovat

no tak to si dela srandu. ja sem pisu takovej dlouhej peknej komentar kterej stal za to a ono mi to napise ze se to neposlalo, nechci bejt sprostej ale proste to me tak ku..a nas...o ze bych rozmlatil tu zku.....u obrazovku... aaaa to me s..e

35 Marty Marty | 28. října 2009 v 1:01 | Reagovat

ale preci jenom- jednu myslenku z toho komentare napisu(ale z chybama): asi pred 2 tydnama jsme meli telocvik a ja zrovna sedel na stridace a tak sem koukal a mic se odrazil od zebrin a tak sem si rek: kdyby se tedka ten mic neodrazil od tech zebrin tak nedame ted gol co tedka dame. a ejhle daly jsme po sleze asi 7 vterin gol. koukal jsem jak je to mozny ale tak stejne muzu rict ak je mozny ze tedka pisu ten komentar-tenhle komentar pisu kvuli tomu, ze jsem z brachou hral po siti Age of Empires 3, ale to se mi faaakt nechce rozepisovat protoze to by bylo fakt na dlouho. ale je to pravda a vsehcno co jsem v tomhle komentari napsa je pravda. verte, neverte

36 Marty Marty | 28. října 2009 v 1:01 | Reagovat

s brachou nak mi to ujelo

37 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 31. října 2009 v 21:19 | Reagovat

[35]: Takže taky říkáš že je možné, že je všechno dané, jo? Je zajímavé jak málo lidí se kloní k téhle možnosti.. zatím to je 2:23 v anketě, takže většina lidí ovládá iluze, že si můžou vybrat (Ale já vím, jako kvantový fyzik bych takhle mluvit neměl 8-)  ).

38 grago grago | 7. listopadu 2009 v 17:29 | Reagovat

Ahoj. nečetl jsem všechny komentáře, tak nevím jestli někdo upozornil na DVD " Co My Jen Víme" Odpovídá na hodně dotazů, které jsi nastínil nebo ukazuje cestu. Samozřejmě další otázky se objevují. Promě ukazuje cestu jak změnit myšlení. Je to pěkně zpracované a odpovídají přední vědci v oblasti kvantové fyziky, psychologii, neurologii, molekulární biologii, mystici a jiní, kde se realita mění s každou další myšlenkou. Např. (Dr. Wolf) Na obalu je pěkně napsáno :" diváci jsou v podobné situaci jako Koperníkovi součastníci, když je učenec na přelomu 15. a 16. století přesvědčoval, že Země není středem vesmíru" koupil jsem to v nějakým obchodě na netu. Nechci dělat reklamu, ale doporučuji. Prý snad takových filmů-dokumentů exisruje víc. Ahoj Grago

39 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 9. listopadu 2009 v 23:07 | Reagovat

[38]: Hmm, tak na ten film se určitě podívám a uvidím jak moc mě osloví. Díky za tip  ;-)

40 jarda jarda | E-mail | 14. března 2010 v 13:43 | Reagovat

to schema mozku teda obrazek je spatne nakreslenej...vlevo za otaznikem smerem doprava ma byt nejprve cido 5 smyslu u nekoho i treti oko , pak mozek kterej ma v sobe pamet nikoliv extarne vpravo  
navic v tom mozku je mimo cervenejch bodu tez komunikace s bohem u nekoho ovsem velmi nevyvinuta tot pro zacatek.

41 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 18. března 2010 v 11:45 | Reagovat

[40]: No ono je to spíše myšleno tak, že ty otázky na které si odpovídáš nějak vidíš v praxi, nějak můžeš vytvořit důkaz v praxi, že jsou správné proto jsou ty zelené čtverečky až za smysly. A ty červené jsou třeba jako problémy u dvojštěrbinového experimentu, co je to vlastně hmota a tak.  Takže tady vlastně naznačuji to, že veškeré naše poznání vychází až z toho co je za našimi smysly a otázka je ta komunikace s něčím jiným a ta je na levé straně.

42 Bohuslav Bohuslav | E-mail | 26. března 2010 v 8:58 | Reagovat

Zdravím všechny příznivce kvantové fyziky. V příspěvcích jsem viděl zmínku o filmu „Co my jen víme“. Mohu doporučit další:„Tajemství“ (The Secret).

43 clockan clockan | E-mail | 5. dubna 2010 v 1:37 | Reagovat

Zde je experimentální důkaz, že svobodná vůle neexistuje:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=3490

44 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 5. dubna 2010 v 22:03 | Reagovat

[43]:: Jako více zhovadělý článek o popření svobodné vůle jsem nečetl. Stačí se jen podívat na ty pravděpodobnosti na pravém obrázku, mírně nad 50% - to teda nevím jak by s tím ve válce uspěli. Stačí si pročíst jen ty komentáře pod článkem.
Jako neřeknu, že když chce už někdo prosazovat determinismus, tak ať na to vytáhne rovnice z Newtonovské fyziky nebo o stupeň výše chemii, ale jestli tu takovým pokusem chce někdo něco dokázat a napíše tam takovou hovadinu jako je čas 7 sekund, tak to můžu jen dodat jak je v jednom z komentářů, že tam chybí závěr, že duše je vzdálena 7 světelných sekund od těla  .
Kvantová fyzika zcela připouští existenci duše, klasická fyzika zase determinismus, avšak klasická fyzika má spousty nedokonalostí, hlavně špatnou interpretaci hmoty samotné.  
Zajímavou otázkou se zajímám poslední dobou a to tou, co je to vlastně čas. Protože v nejhlubším rozebraní kvantové fyziky čas neexistuje, je to další projev myšlenky a působení této myšlenky na naše vědomí, proto jde nějakým způsobem rozřešit otázku determinismu a chaosu, avšak konkrétní řešení ještě nikdo nenašel, snad jen ti, kteří jsou teď zavření v blázincích ://.
Ale jinak děkuji za zajímavý odkaz.

45 Bohuslav Bohuslav | E-mail | 6. dubna 2010 v 12:54 | Reagovat

Nějak mi nedošlo (ale podle komentářů nejsem sám), jak takový pokus může dokazovat, že nemáme svobodnou vůli. Otázka determinismu a svobodné volby je myslím po staletí řešeným problémem a rozdělila filosofy na dva tábory. Pochybuji, že dát jednoznačnou odpověď na tuto otázku je vůbec možné.  
Jako příklad bych uvedl astrologickou předpověď. Kdyby bylo vše určeno, tak bude stoprocentně přesná. Ale dobrý astrolog ví, že to nejde. Člověk se někdy zachová „nečekaně“ a rozjede se nová varianta jeho života, platí jiná předpověď. Každý může svůj osud změnit v okamžiku nějaké životní křižovatky i když se dá s určitou pravděpodobností předpokládat jeho volba. Např. šikanovaný ze strachu zpravidla vždy utíká nebo se podřídí, ale může se stát, že se jednou rozhodne strach překonat a postaví se na odpor. Může mu to změnit celý další život, který se pak bude vyvíjet podle jinak určených pravidel.
Takovéto pokusy jsou dobré pro materialistické vědce, kteří vertikální (tj. duchovní) rozměr světa pomíjí. Tím pádem jim mnoho důležitých věcí uniká. Potěšila mě informace, že kvantová fyzika připouští existenci duše. Což mě zas tolik nepřekvapilo, vzhledem k tomu, co už o ní vím.
Život bez možnosti volby by podle mě ztratil smysl. Ať už se rozhodujeme na vědomé nebo nevědomé úrovni. Kromě toho by neměla význam ani odpovědnost za rozhodnutí. Když je vše dané, tak vlastně za nic nemohu. Kloním se tedy k názoru, že existuje oboje současně.

46 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 8. dubna 2010 v 22:57 | Reagovat

Ano je to zajímavé, protože kdyby bylo vše předem dané, tak by mohlo mít vše smysl ve smyslu nějakého velkého plánu který jde mimo nás (I když zas na druhou stranu, pokud by někdo "sám" jako bytost vymyslel ten plán, tak by to byl plán jen pro něj a tím nastává otázka s čím vlastně bude interagovat, protože jestli to je jen plán pro jednu bytost, tak by to byl smysl jen pro ní jestli by to tak pokládala. Ale dejme tomu...).
Pokud se však opravdu rozhodujeme sami a budoucnost daná není, tak svět nemůže mít smysl v tom že by tu byl nějaký velký plán, protože bychom ten plán chaoticky narušovali všemi našimi rozhodnutími - projevil by se zde motýlí efekt, jen jedno malé jiné rozhodnutí a vše by za nějakou chvíli bylo úplně jinak než by to mělo být a ztratilo by to všechno smysl.
Zajímavé je tvrzení lidí, kteří říkají, že to chápou a říkají, že člověk má svobodnou vůli, ale Bůh zná VŠE, tedy i budoucnost, tedy i jejich rozhodnutí. Takže co vlastně chápou? Chápou to, že máme svobodnou vůli, ale přitom se nemůžeme rozhodnout jinak než tak jak se rozhodneme. I kdybychom se po.. tak nezměníme své budoucí rozhodnutí, které už Někdo zná, "někde je zapsané".
Snad jediná možnost jak se na to dívat je z pohledu kvantové fyziky a to tak, že čas je taky ve své pravé podstatě myšlenka (celý časoprostor je je tvořen energii zhmotněnou v časoprostor), pak je teda možné vše, protože myšlenka omezení nemá. Jediná možnost je tedy chápat to na této úrovni. Mě osobně ale pořád nedá spát myšlenka, že pro nás je přece jen čas velice reálný a že by bylo dobré to i nějak vysvětlit z našeho úhlu podhledu, ale to se nejdříve podaří až vytvoříme teorii všeho, ale myslím že na ni buď vůbec nepřijdeme a pokud ano, tak bude vše popisovat tak, že toho vlastně budeme vědět pořád tolik kolik jsme věděli v tomto směru.

47 Bohuslav Bohuslav | E-mail | 19. května 2010 v 23:07 | Reagovat

K našemu tématu bych rád uvedl ještě jeden pohled na tento problém, se kterým jsem se setkal častokrát při čtení různých moudrých knížek. Není to tedy můj osobní názor a ani nemohu tvrdit, že se s ním plně ztotožňuji.
Podle něho má každý z nás určenou svoji individuální životní pouť, životní poslání nebo úkol. Ten bychom měli nějakým způsobem realizovat. Naše volba spočívá v tom, že buď pokorně přijmeme to, co je nám předurčeno a budeme šťastní nebo budeme vzdorovat osudu a ten nám prostřednictvím různých signálů (nemoci, nehody, nešťastné náhody apod.) ukáže kudy cesta nevede. Svobody, tedy pocitu svobody dosáhneme tím, že půjdeme po správně vytyčené cestě a budeme se rozhodovat podle svých dobrých pocitů a naslouchat hlasu svého srdce. (Zvažuj rozumem, rozhoduj srdcem nebo tak nějak se to píše.)
Snad jsem tu myšlenku ve stručnosti, tak jak jsem ji pochopil, popsal srozumitelně. Je to myslím i dost podstatný znak náboženství („Buď vůle Tvá“). Nevím jestli je náš mozek schopen plně pochopit tyto záležitosti. Naše racionální ego se o to může snažit sebevíc, ale myslím, že určité věci mu pravděpodobně navždy zůstanou skryty.

48 M M | 22. května 2010 v 20:22 | Reagovat

Eh..mel bych pripominku k tomu "...každá částice pohybovat směrem v postupu v čase rychlostí 1s/s, nebo...", jelikoz Einsteinovy relativisticke rovnice ukazuji, ze cas neubiha vzdy 1s/s ale treba 1s/10E-40s a taky si nejsem jisty, jestli se cas meri na "rychlost"

49 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 26. května 2010 v 11:41 | Reagovat

[47]: Takže ve zkratce říkáš, že jestli se vzdáš své svobodné vůle, tak ji najdeš..

[48]: No ale pro tebe samotného ubíhá čas vždycky stejně rychle, vždycky za stejný čas zestárneš a budeš vnímat tolik a tolik hodin života, i když jiní to můžou vnímat jinak.

50 Achzarit Achzarit | 23. března 2011 v 15:24 | Reagovat

Mam sve vlastni zkusenosti s videnim do budoucnosti. Bohuzel jen ve vypjatych situacich a v radu sekund. Takze se s tim nedalo uz moc delat krome sprostych slov vypustenych predem :)))
Obcas si ale rikam, ze mozna existuje nejaky ramec budoucnosti. Budoucnost nemusi byt naplanovana cela, jen ma urcite zakladni body, pilire, skrze ktere musi projit. A je samotna forma toho prochazeni onim bodem - udalost jak ji vidime tak dulezita. Nemuze byt pro ten tok "cehosi" ona udalost nami vnimana negativni nebo pozitivni energeticky stejne vyznamna? :) Pokud by se nekdo na zaklade videni katastrofy ve snu pokusil te katastrofe zabranit (otazkou je zda-li by vedel co ma zmenit) a k nestesti by nedoslo, jak bychom se dozvedeli, ze realna hrozba skutecne existovala? :)

51 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 6. dubna 2011 v 12:51 | Reagovat

[50]: Myslím že s takovýmto výkladem do určité míry souhlasím, ale problém je jen v tom, že i když to dává největší smysl, tak logicky to nejde nijak vysvětlit.

52 roman roman | 19. října 2011 v 15:04 | Reagovat

předurčená budoucnost existuje a vytváří ji přítomnost. přítomnost vždy určuje jaká bude minulost i budoucnost. takže svobodnou vůli v přítomnosti rámcově vytváří dění-možnosti, které momentálně můžete ovlivnit, tedy změnit pohyb-děj.čas je vzdálenost mezi jednotlivými myšlenkami. evoluce je hra, ve které můžeme zrealizovat to, že my jsme ten neomezený Bůh, kdo jsem je ústřední otázka, relativita je pohyb, ten se mění a proto podléhá změnám zákona-vznik,trvání,zánik a není tam stálost, je tam změna, takže nemůžeme určit-ohraničit kdo jsme my. kdo jsme my
je možné zrealizovat-dokázat-provést.
to je již dávno zteoretizováno, ted je již na nás to provést :-)

53 frenkees frenkees | E-mail | 4. března 2012 v 23:26 | Reagovat

Nevím jestli ještě někdo tyto články čte nebo ne ale musím upřímně říct že jsem se na tento blog dostal při hledání, jak vyrobit energii z citrónu :-D. Pak jsem různě procházel blog až jsem narazil na tento článek a velmi mě zaujal i včetně příspěvků. Vždycky jsem o takovýchto věcech přemýšlel ale nikdy jsem si na internetu nehledal nic víc do hloubky. Doposud jsem si myslel že přemýšlím o s prominutím hovadinách ale jak vidím příspěvky pod článkem tak se o to zajímá víc lidí než jsem myslel.
Jak jsem si tak přečetl komentáře tak bych se toho chtěl dozvědět víc. Mohli by jste mi doporučit jak se uvést do obrazu kvantové mechaniky(články, knížky)? A také mě zaujala teorie chaosu i strun (jen podle stručného popisu wiki) díky.

Jinak můj osobní názor na svobodu (osud) :
- osud je svým způsobem předurčen, bylo to tu už jednou napsáno pokud budu znát dost informací o pohybu atomů a ještě menších částí tak se dá budoucnost předpovědět. Já si to odůvodňuji tím že kdyby tu vládl chaos tak stejně pokud se nějakým způsobem rozhodnu("svobodně") bude to na základě okolí, dané situace a prožitků minulosti ale tím pádem se dá předpovědět jak se rozhodnu příště(tedy pokud budu vševědoucí a budu znát minulost všeho). Takže podle mě nestačí k předpovědění budoucnosti znát nynější pohyb všeho v daném prostředí ale i znát minulost všeho v daném prostředí a všeho co to může ovlivnit.
Takže ne svoboda po vědecké stránce podle mne neexistuje. Co si ale protiřečí je že já se svobodný cítím, teď mám chuť něco sníst a je na mne co si dám i když už se z mé minulosti dá předurčit co to bude. Co mě ještě teď napadlo jak se můžeme ptát jestli jsme svobodní když nevím co to svoboda je, je to nějaká vůle nějak se rozhodnout ale co to je rozhodování, je to pohyb atomů, molekul .. v mozku které se řídí nějakými zákony ať už chemickými nebo fyzikálními(což mi vlastně napadá že i chemie je vlastně fyzika) a pokud je to zákon tak to tak prostě je(takže pokud někdo nepřepracuje základní fyzikální zákony tak jsme otroci osudu). Tím chci říct že člověk je svobodný do té doby než pozná že vlastně není.
A jak píšu tenhle příspěvek zase mi nabíhají nové myšlenky :-D, protože vlastně já teď věřím že svobodný nejsem ale nijak mě to neovlivňuje v dalším rozhodování .....Nejspíš proto, že mozek tu skutečnost nedokáže přijmout stejně jako si nedovede představit nicotu, nekonečno, počátek času atd...
je to na dlouhé povídání a spíš než psát by se mi chtělo mluvit, prostě pokecat o tom všem. Nebydlíte někdo kolem Hradce Králové , Jaroměř  kdyby jste někdo chtěl dát řeč? díky moc
frenkees@gmail.com

54 Achelan Achelan | E-mail | 16. listopadu 2012 v 13:14 | Reagovat

[3]:"takže pravda snad je, že částici nelze prostě momentálně určit, ale otázka je proč"
- myslím, že tu je odpoveď jednoduchá z môjho uhlu pohľadu - tým, že už na niečo myslíš (meranie), už vytváraš prírastok energie(vo forme myšlienky)na túto činnosť a preto je nemerateľná, lebo už je ovplyvnená samotným merateľom (tebou) a nie je v priridzenom (absolutnom, pôvodnom) stave ale je zmenená jej hodnota a tým sa nedá zmerať ani jej poloha ani rýchlosť ... :-D dúfam, že som to napísal zrozumiteľne ;-)

55 žába žába | 9. prosince 2013 v 13:20 | Reagovat

Jak by fungovalo todle ? - Máme počítač který vypočítává budoucnost při čemž bere v potaz všechny vlastnosti celého vesmíru , což neni jen směr pohybu hmoty , ale mnoho dalších věcí . Vypočítá třeba každou sekundu budoucnost třeba hodinu vzdálenou . Začne ji zobrazovat na monitoru jako video , video záznam zaznamenávající všechen povrch vesmíru ze všech úhlů . Koukáme do monitoru který zobrazuje nás jak žijeme v budoucnosti . Pokud se rozhodneme vykonat v budoucnu něco jiného , než ukazuje počítač a skutečně se nám to povede , tak bych řekl , že determinismus neexistuje . Když te´d vezmem v úvahu , že na determinismu stojí celý vesmír , co by se s námi po shldnutí budoucnosti na obrazovce stalo ? Když nasatvim počítač , aby zobrazoval pět hodin nebo pět vteřin , tak vždycky vykonám přesně to , co jsem viděl že vykonám . Pokud determinismus existuje , tak ano . To mi je ale proti logice . Na druhou stranu mi je proti logice nabídka nekonečného množství dějů , které si můžu vybrat . Když počet verzí nekonečný , jak může být jedna vybrána ? Pravděpodobnost , že si právě onu verzi vyberu , by byla 0 % , tak jak může být vybrána . A co nekonečnost prostoru ? Na tom monirotu by mělo být vidět nás , jak do něj koukáme , a v té obrazovce další náš zmenšený obraz a tak dál do nekonečna . Lepši je to vysvětlit na tomdle - pokud je prostor ohraničený sámsebou , tedy když dojdem na jeho konec a hranici překročíme, plynule přejdem na jeho začátek . Když se tedy dalekohledem budu dívat dost daleko před sebe , uvidím sám sebe zezadu . Když zmenším prostor celého vesmíru na velikost běžného pokoje . Jeden pokoj je jeden vesmír . za jeho koncem se nachází jeho začátek . Probourám stěnu abych se do něj podíval . Uvidím sebe zezadu s hlavou v díře ve zdi . Chci se podívat trochu vedle mé hlavy , abych viděl , co je za ní . To nelze , protože vidim svojí hlavu jak dělé identické pohyby a tak mi pořád cloní . Vybourám zeď celou . Na konci paralelního , mého vlastního pokoje , vesmíru , do kterého koukám , uvidím co ? Další a další pokoje těsně za sebou ? Chci sám sebe dohant zezadu , to nejde , protože si sobě utíkám přesně o tolik , o kolik se doháním . Co když zmenším prostor , celí vesmír ? Metr na metr . Natáhnu ruku a můžu sám sebe strčit . Prostor je pro fyzický pohyb nekonečný , můžu běžet do nekonečna před sebe a nic mi nebrání v cestě . Do nekonečně dlouhé řady dalších , mích vlastních identických vesmírů přede mnou . Jak je ale kolem sebe vidím ? Jako nekonečné letiště , na kterém se pod každém metru vidím stát ? Vesmír je o pode mnou i nade mnou . Vybourám tedy strop a podlahu . Rozdrobim jí na prášek a nemám ani na čom stát . Co uvidim , když zmenšim vesmír ještě víc ? Když ho zmenšim na 50 centimetrů krychlový , tak zemřu , protože v tak malém prostoru se moje tělo zničí ? Musí být aspoň  20 cm dlouhý pro mojí hůavu , 60 cm široký pro moje ramena a 180 cm vysoký pro mojí výšku . Když bude absolutně přesně tak velký , jako je moje postava , ucítím to samé , jako když je velký kilometry . Co ale uvidím ? Vidim svojí vlastní sítnici ? Ani to ne , protože přesně v ní se moje sítnice nachází . Uvidim tmu ? Světlo ? Dejme tomu . Zmenšim vesmír na rozměry o něo menším , než zaujímá moje tělo . V pohybu mi žádná prhůledná a nekonečně pevná stěna nebrání , můžu se hýbat volně . Ale co cítím v nedostatečně velkém vesmíru ? Hmontý tlak na každý atom na povrchu mého těla , jako když se potápím do hloubky pod vodu ? Asi ano . Jak dalece jde prostor zmenšovat ? Nejkratší možná dráha pohybu byla vypočítána , avšak ne jinak potvrzena , takže nemůže být prohlášena za platnou . Říká se jí planckova délka a rovná se asi jedné stotriliontině délky průměru protonu . Takže nejmenší kvnatum prostoru by mělo být jedna stotriliontina délky protonu krychlových ? Asi jo . Taková je singularita . Kolik se toho do ní vejde ? Všechno , nebo jedna jednotka minimálního kvanta hmoty či energie ? Jestli že je svět deterministický , existuje konečné množství verzí historií . Je těch verzí tolik , že by jsme toto číslo mohly zapsat aspoň do knihy velké jako náš vesmír se stránkami tvořené jednou vrstvou atomů s číslicemi psanými jednotlivími atomy ? Jedna taková verze třináctimiliardové historie vesmíru by byla , že by v celém vesmíru extisotval pouze poletující rohlík s marmeládou , který by se v určitý okamžik na určitou dobu změnil na Renault 5 turbo s Jeanem Ragnottim za volantem . Do všech mžných verzí historie patří veškeré i ty nejnesmyslnější představy . A to ne jenom ty snímky , bezčasové okamžiky , říkejme tomu možnosti stavů vesmíru , ale i jejich poměr , počet , délka existence na časové ose . Tedy že se každou nejmenší možnou jednotku času vesmír přepne nelogicky do úplně jiného stavu bez ohledu na fyzikální zákony , které dávají změnám stavu vesmíru řád . Z představy takového množství verzí mi skratovává mozek :-) Mít tolik KČ , kolik je počet stavů vesmíru , tak už nemusim pracovat a ještě by mi zbylo pro ostatní . Až na to , že by se tolik byť vigintiliardových bankovek do našeho vesmíru nevešlo , i kdyby každá zaujímala prostor jednu planckovu délku krychlových :-)
Přemýšlely jstě někdy nad tím , jak na co nejmenším počtu písmen vyjádřit co největší číslo ? Místo pár slov jsem si z toho dřív skládal pomalu knížku . Ale teď už to mám , číslo rovnající se počtu všech z kvantového hlediska možných verzí hisotrií vesmíru . Jakmile odendám slovo "historií" , počet se mnohem sníží , protože od počtu stavů vesmíru odmyslíme poměr jejich zastoupení na časové ose . Nevíte , jestli je někde psáno o vypočítání nejkratší možné době trvání , elementární jednotce času ?

56 dufka dufka | E-mail | 26. srpna 2014 v 10:36 | Reagovat

....ohlédnu-li se zpět v čase pak žasnu jak i ty nejméně pravděpodobné události naprosto dokonale tvoří bezesporný řetěz příčin a následků ..nic se neděje bez příčiny..náhoda není a tedy není ani svobodná vůle ..jsem tělo ze střípků hmoty jejichž světočáru jedním tahem nakreslil Stvořitel před miliardami pozemských let.. nebo jak to vlastně je..žejo ;-)

57 dolik dolik | E-mail | 14. února 2015 v 21:07 | Reagovat

Svobodná vůle.. jestliže každý čin, pohyb, atd. jedince ovlivní všechny ostatní jedince.. jejich budoucnost (butterfly effect), pak každý ovlivní každého.. jakkoliv málo.. neznatelně.. atd. Pak nemůže být svobodná vůle záležitost jednotlivce. Jinými slovy..jakkoliv si myslíme, že se rozhodujeme v dané chvíli podle sebe.. vlastně se rozhodujeme podle minulých činů..pohybů.. atd. všech ostatních jedinců, možná spíš všech ostatních bytostí kteří až do tohoto okamžiku žili.. tedy včetně veškeré minulosti. Tedy i my sami.. každý jedinec.. je produktem celé společné minulosti..a i jeho rozhodování.. Mě napadá při četbě článku/ů na toto téma.. :)))

58 munro munro | Web | 9. září 2016 v 11:58 | Reagovat

kalkulačka na půjčku od kb :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.