Využití Pelierových termočlánků jako zdroje elektrické energie z odpadního tepla

2. listopadu 2009 v 19:14 | Petr Hawliczek a Lukáš Malyrz |  TEPELNÝ GENERÁTOR
Úvod:
Už jsou to asi tři roky (2006), kdy jsem začal experimentovat s výrobou elektrické energie pomocí Peltierových termoelektrických článků. Jako první stroj napájený Peltierovými termočlánky bylo vozítko Spalovák, toto vozítko využívalo rozdílu teplot mezi tepelným vodičem zahřívaným obyčejnou svíčkou a chladičem s vodou. Vozítko jelo pouze dopředu a mělo výstup na externí spotřebič, z něhož jsem mohl napájet třeba tranzistorové rádio.
Od roku 2006 jsem se zajímal o nové druhy termočlánků, jejich účinnosti a vlastnosti. V dubnu roku 2008 jsem byl kontaktován firmou hyperstavebniny, která mi nabídla možnost navrhnout jim termoelektrickou elektrárnu založenou na Peltierových termočláncích typu TEG. Jako zdroj energie měla firma teplou vodu s teplotou 40°C a chladnou vodu o teplotě 8°C, čili rozdíl teplot dosahoval 32°C. Procházel jsem různé druhy termočlánků a jako nejlepší pro tento účel mi vyšly TEG1-12610-5.1 s rozměry 40mm x 40mm. Jeden z těchto termočlánků vyrobí, při maximálním využití, až 5,9W. Prováděl jsem s mým kolegou Lukášem Malyrzem měření těchto termočlánků v praxi a při rozdílu 32°C jsme naměřili výkon přibližně 0,5W. Návratnost jsme spočítali (i se vším okolním vybavením) na 10-20 let. Minimální životnost termočlánků uváděná výrobcem je 20 let, avšak naše použití by bylo bez jakékoli pohyblivé části, a tedy životnost by mohla být mnohem delší.
Dále jsem již prakticky pracoval se zmíněným TEG termočlánkem TEG1-12610-5.1 (TEG - Thermoelectric Generator, což znamená termoelektrický generátor, tedy termočlánek sloužící přímo k účelu výroby elektrické energie z rozdílu teplot. Na rozdíl od TEC termočlánku - Thermoelectric Cooler, jakož termoelektrický chladič, který slouží k přeměně elektrické energie na rozdíl teplot a k výrobě elektrické energie není příliš vhodný kvůli jeho nízké účinnosti.). S tímto termočlánkem jsem postavil vozítko Spalovák 2, které má rovněž výstup na externí spotřebič, avšak lze už připojit spotřebič s až 10x větším odběrem, právě díky použití TEG termočlánku (u vozítka Spalovák byl použit TEC termočlánek). Vozítko je taky mnohem více konstrukčně propracované, má vlastní řízení mikropočítačem a dokáže se orientovat v prostoru. U tohoto vozítka jsem si ověřil bezproblémové a velice účinné praktické využití termočlánků k výrobě elektrické energie z tepla.
Obrázek Peltierova TEG termočlánku použitého ve vozítku Spalovák 2:
Mé návrhy pro praktické využití TEG termočlánků ve větším měřítku:
V malém měřítku jsem už dokázal účelnost využití termočlánků u vozítka Spalovák 2. V článku s vozítkem můžete vyčíst na straně 2 na odkazu ZDE i užitečné informace z měření výkonu termočlánků v závislosti na rozdílu teplot. Z grafu na tomto odkazu zjistíte, že při rozdílu pouhých 30°C vyrobí jeden termočlánek TEG1-12610-5.1 už téměř 0,5W. Pokud se pustíme do počítání životnosti, zjistíme, že už při rozdílu pouhých 30°C dostaneme investici zpět do 10-20 let i s příslušenstvím.
Využití TEG termočlánků u chladících věží:
Můj první návrh ve větším měřítku se týkal chladících věží. V nich se zbytečně ztrácí obrovská množství tepla a právě termočlánky by tyto ztráty mohly účelně využívat. Účinnost chladících věží by se tím pádem o něco snížila, tedy bylo by třeba větší chladící plochu na chladné straně termočlánku, to by však bylo vykompenzováno vyrobenou energií termočlánky, čímž by se časem tato investice vrátila.
Blokové schéma využití termočlánků u chladících věží:

Využití TEG termočlánků v tepelných výměnicích:
Další návrh, který má téměř 100% účinnost se týká využití termočlánků v tepelných výměnících. Představme si blokové schéma podobné tomu, jež vidíte níže. Přichází teplo (například horká voda z pece) pro ohřev vody v bojleru. Voda v bojleru má však teplotu na začátku dejme tomu 30°C a my ji ohříváme vodou o teplotě 70°C. Tedy máme k dispozici rozdíl 40°C. Stačilo by tedy místo přímého kontaktu studené vody s horkou vložit termočlánky a z této teplotní diference bychom dostali elektrickou energii. Avšak na rozdíl od prvního návrhu by se zde ještě zbytkové teplo z termočlánku využilo pro ohřev bojleru, takže by se v podstatě využilo 100% tepla. Samozřejmě, rychlost ohřívání by se tím snížila, bylo by tedy třeba zvětšit pak plochu kontaktu chladných stran termočlánku a vody v bojleru, nebo se smířit s delším časem zahřívání.
Blokové schéma využití termočlánků v tepelných výměnicích:

Další možnost je podobná využití TEG termočlánků u chladících věží, avšak je to návrh pro využití horké vody v lázních:
Na toto téma jsem již s mým kolegou Lukášem Malyrzem napsal článek v červnu roku 2009, kdy jsme v něm popisovali návrh pro konkrétní lázně.
Článek pro návrh využití horké vody v lázních:
Termoelektrická elektrárna

Úvod:

Každý den si lidé kladou otázku, jak to bude s energií za několik let a jak se bude vyvíjet celá ekonomická budoucnost energií. Mnohdy se zdá, že to není zcela tak zlé, ale pokud se zamyslíme nad neuvěřitelnými odběry energií a nešetrnosti celé naší společnosti vůči těžce získané energii, tak tato situace není zcela pod kontrolou.
Našim záměrem je navrhnout alespoň poměrně malý zdroj energie, který by dokázal pokrýt alespoň malou část vesnice, nebo jeden energeticky náročný objekt.
Každý si jistě řekne, že je to zanedbatelný zdroj, ale pokud to probereme hlouběji, není to pravda. Jedním z hesel našeho záměru je, že velké věci se rodí z maličkostí. Pokud vezmeme v potaz kolik tepla se dnes vypouští zbytečně a dalo by se to využít, pak každý uzná naši snahu o rozšíření alternativ využití odpadního či nevyužitého tepla.
Konkrétně se budeme v tomto návrhu zabývat odpadním teplem s malým rozdílem teplot. Tuto energií bylo do nedávna téměř nemožné využít, ale dnes je tomu jinak. Peltierův termočlánek je toho živým důkazem. Právě tento článek bude hlavním generátorem energie v našem návrhu.

Princip funkce termoelektrické elektrárny:

Principem termoelektrického Seebeckového nebo Peltierova jevu je v základě přeměna elektrické energie na rozdíl teplot a naopak výroba elektrické energie z rozdílu teplot. V navrhované elektrárně bychom použili právě druhého jevu, čili přeměny rozdílu teplot na elektrickou energii.

Druhy použitelných termoelektrických článků:

Dostupné jsou dva druhy Peltierových termočlánků. První jsou typu TEC a ty jsou určeny ke chlazení. Avšak druhé, typu TEG, jsou přímo vyráběny pro náš účel a to vyrábění elektrické energie z rozdílu teplot. Tyto termočlánky mají mnohokrát vyšší účinnost, než TEC termočlánky.

Účinnost přeměny tepla na elektrickou energii:

V dnešní době mají komerčně dostupné Peltirovy termočlánky typu TEG účinnost 5-15% přeměny tepla na energii. Tato účinnost se může zdát na první pohled malá, avšak je zde třeba brát v potaz fakt, že termočlánky pracují téměř při jakémkoli rozdílu teplot i při tak nízkých, u kterých by byla použitelnost jiných generátorů nemyslitelná. Navíc zbylých 85-95% tepla nemusí být nevyužito, ale tuto přebytečnou tepelnou energii by šlo podle druhu zapojení elektrárny dále využít pro přípravu vody do lázeňského bazénu (mísení teplé a studené vody, jež prošla elektrárnou). Takže v našem druhém návrhu bude využito téměř 100% energie.


Navrhli jsme dvě možnosti využívaní odpadního tepla:

První možnost je využívat již odpadní teplou vodu z lázní. Avšak u tohoto druhu získávaní energie nedosáhneme tak velké účinnosti a tak rychlé návratnosti jako u druhého návrhu, protože využíváme již malého potenciálu teplot.

Blokové schéma zapojení prvního návrhu:

Druhá možnost, která se nám zdá být mnohem lepší a účinnější je využít teplou vodu již před vstupem do lázní, kde bychom využili ochlazování této vody již na teplotu potřebnou do lázeňského bazénu. Tím bychom dosáhli mnohem vyššího potenciálu teplot i vyšší účinnosti a výkonu elektrárny. Také by se rapidně snížila návratnost investice.

Blokové schéma zapojení druhého návrhu:

Závěr:

Konkrétní výkon této elektrárny závisí na průtoku a teplotě teplé a studené vody. Při koncovém rozdílu teplot kolem 50°C bychom dosáhli výkonu na jednom termočlánku 2-3W. Počet termočlánků použitých v elektrárně závisí na průtoku obou vod. Životnost termočlánku je prakticky neomezená, výrobce udává minimální životnost 20 let. Cena za jeden termočlánek by byla v přepočtu kolem 200Kč a cena veškerého okolního zařízení by neměla přesáhnout cenu termočlánků.
Pokud bychom tuto elektrárnu srovnali se solární elektrárnou, bude rozdíl markantní, jelikož tato elektrárna by mohla pracovat prakticky neustále, kdežto sluneční pouze za dostatečného svitu, kterého je v naších podmínkách velice málo (asi jen 1000 hodin za rok).

Autoři návrhu: Petr Hawliczek a Lukáš Malyrz
 

17 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Treo Treo | 11. listopadu 2009 v 22:04 | Reagovat

Super nápad jak využívat tyto články , myslím že nejlíp mezi tím přívodem teplé a studene vody... ovšem otázkou je zda investice do zařízení dokáží tu výrobu energie dostatečně pokrýt :(

2 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 12. listopadu 2009 v 22:11 | Reagovat

[1]: Jj, no je to problém pří nízkých rozdílech teplot, ale pokud se ten rozdíl dostane nad 30°C na článcích, tak už je návratnost reálná.

3 Násobič Násobič | 15. prosince 2009 v 14:35 | Reagovat

a za peltiery valit násobiče napětí :D

4 Treo Treo | 17. prosince 2009 v 0:28 | Reagovat

Hawelsone ale eště účinnější by byly takový ty jak si z nich dělal to vozítko ne? nebo tohle jsou oni ? Já myslim že tohle je dost dobrej nápad. Měl bys začít podnikat zbohatlý němci by tohle kupovli o 106 a ty bys měl finance na další pokusy :-)

5 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 23. prosince 2009 v 20:10 | Reagovat

No jo je to ono, a Němci nemají zájem ani o 105 :).

6 fwpok fwpok | E-mail | 30. prosince 2009 v 18:43 | Reagovat

nedalo bi sa urobit to že niekde na sahare bi sa umiestnili termočlánky
natreté na čierno ktorá bi pohlcovali teplo ovzdušia a slnka a boli bi ochladzované chladičmi uloženými v zemi.
tím bi sa vlastne odčerpávalo teplo z atmosféri čo bi mohlo pomoct pri riešení globálneho oteplovania a v noci kebi bolo chladno bi sa čerpalo teplo zo zeme teda bi články mali opačnú polaritu. :-?  :-?  :-?

7 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 31. prosince 2009 v 0:02 | Reagovat

[6]: Ano šlo by to udělat nějak takto. Jenže ono problém je spíše v tom, že písek mnohem méně pohlcuje teplo než na černo natřené termočlánky a při účinnosti 5-15% by většina tepla odešla opět do atmosféry. Ale bylo by zajímavé udělat takový návrh, že by se místo solárních článků využívaly Peltierovy termočlánky a mohlo by se prozkoumat, co by vyšlo levněji. Každopádně Kvalitní solární články by měly vyšší účinnost, ale šlo by pod solary dát termočlánky, a tak by se ze zahřátých solárních článků využívala tato energie v termočláncích.

8 fwpok fwpok | E-mail | 31. prosince 2009 v 18:44 | Reagovat

raz v telke ukazovali ze niekde na svete viužívalú špeciálne solárne články ktorích účinnost je až 80%
a fungujú tak že solárne články su umiestnene na rúrkach pre ohrev vody takže vyrábajú elektrinu a zvišok ohrieva vodu.
:-)

9 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 2. ledna 2010 v 0:16 | Reagovat

[8]: Jj, to je dobré řešení, pak už jen záleží jak je tohle řešení konstrukčně složité uskutečnit.

10 Honza Honza | E-mail | 3. ledna 2010 v 22:04 | Reagovat

Chtěl bych se Tě zeptat,kde jsi ty termoel. články pořídil,páč všude mají typu TEC a jediný,který jsem našel ve formě pokusné stavebnice jakéhosi větráčku se dvěma nádobkami na ledovou a vařící vodu.Odpadního tepla a studeného vzduchu bych měl dost,tedy proč to nezkusit,v zimě mi sluníčko nesvítí,tedy fotovoltaické články nic moc.Pro napájení led osvětlení a dobíjení autobaterie.Rozdíl teplot i přes 100 °C.Díky

11 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 5. ledna 2010 v 20:04 | Reagovat
12 Prcek Prcek | 6. ledna 2010 v 3:45 | Reagovat

Jsem uplně neznalý věci.Nedalo mi to ale a šel jsem si  změřit teplotu kouřovodu od kotle a naměřil jsem 78 C.Kouřovod je hranatý jeho horní strana má 0,5m2. Napadlo mě tedy: Na tento kouřovod položit co nejvíce termočlánků.Svařit uzavřenou ocelovou nádobu tu položit na termočlanky a prohnat jí přívod vody který je hned vedle kotle jedná se o hotel takže v této trubce je neustálý průtok vody ke chlazení by to mohlo stačit.Měřil sem i teplotu vody ta mela 6 stupňů.Rozdíl je tedy 72stupňu.Protože jsem z této problematiky ůplně :-? pako... Poraďte mi prosím jestli by ty termočlanky šli nějak zapojit stejně jako fotovoltalika do měniče a vymáčknout z toho 220V třeba pro pohon oběhových čerpadel v kotelně což je 2*220V/52W.Vyřešilo by to i spínací čidla jak by vyhasl kotel zastavila by se i čerpadla no prostě paráda.

[11]:

13 Vlado Vlado | E-mail | 6. ledna 2010 v 12:02 | Reagovat

Zdravím pán Hawliczek - gratulujem k dobrým a pravdepodobne aj realizovateľným nápadom - rozmýšľame podobným smerom - možno Vám pomôžem a možno si iba vymeníme  nápady - ak je to možné , prosím kontaktujte ma na 00421902977530 , prípadne pošlite cez sms číslo / budem dostupný od 7.1. / . Veľa zdravia , šťastia a dobrých nápadov . Vlado :-)

14 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 6. ledna 2010 v 22:17 | Reagovat

[13]: Dobrý den, lepší by byl kontakt emailem :).

15 Mathews76 Mathews76 | E-mail | 17. ledna 2010 v 22:54 | Reagovat

Hladám kontakt na odkomunikovanie predoslých tem mail.Mathews76@gmail.com

16 Jack Jack | E-mail | 25. ledna 2010 v 19:49 | Reagovat

O_O  O_O  O_O nemám slv
???

17 Michal Michal | E-mail | Web | 19. února 2010 v 10:44 | Reagovat

Zdravím kolegy vynálezce;-)

Využití Peltierů jako zdroje elektřiny je celkem známá a popsaná věc, např. systémy RTG, určitě je znáte. Nikde jsem ale nenašel popsanou účinnost vyšší než 10%. To se mi zdá zatím dost málo na nějaké rozsáhlejší využití. Dalším problémem při masovém využití by mohl být nedostatek polovodičového materiálu - na tyhle články se myslím používá tellur, což je vzácný prvek s průměrným výskytem podobným jako platina:-(
Můj osobní názor je, že tyhle články můžou dobře posloužit v malých aplikacích pro využití odpadního tepla, kde není dostatek prostoru pro zařazení klasického tepelného stroje, např. na výfuku auta. Resp. jako koncovka klasických tepelných strojů, které produkují zbytečně moc odpadního tepla.
V konkrétním případě aut by myslím bylo vhodnější se zamyslet nad tím, zda by s ohledem na celkovou účinnost nebylo lepší úplně opustit koncepci tepelného stroje (motoru) "na kolečkách" ... ale to už je zas jiné tema.

18 Michal Michal | E-mail | Web | 19. února 2010 v 11:47 | Reagovat

Ještě k využití odpadního tepla obecně: limitujícím faktorem je podle mě při využití odpadního tepla také zdroj chladu. Pro vyvolání tepelného toku, který může být potom částečně konvertován na jiný druh energie, potřebujeme teplotní rozdíl, tj. chladnější a teplejší medium. Přitom průměrná teplota na povrchu Země je cca 15°C. Lokálně a časově samozřejmě tento údaj kolísá, ale dá se to považovat za průměrnou teplotu chladicí "lázně" pro jakýkoli tepelný stroj. No a např. teplota výstupní vody z tepelné elektrárny je něco kolem 30°C, doufám že se nepletu. Takže to je nějakých 15°C teplotního rozdílu, což pro provozování nějaké další tepelné konverze není žádná sláva. Odpadního tepla sice produkujeme velké množství, ale jelikož nemáme k dispozici vhodný zdroj chlazení, je obtížně využitelné pro konverzi na elektřinu. Pro zvýšení celkové hospodárnosti bývá myslím většinou jednodušší odpadní teplo co nejúčinněji zachytávat a vracet zpět do procesu - rekuperace tepla.
Ovšem nabízí se zajímavá myšlenka: zajistit našim tepelným strojům účinnější zdroj chladu. Třebas vymyslet transport tepla do prostoru nad zemskou atmosférou. Četl jsem už takové napůl scifi projekty na stavbu extrémně vysokých vertikálních ramp pro transport těles na oběžnou dráhu; kdyby se na podobnou rampu umístil chladič elektrárny, bylo by možno dosahovat podstatně nižší chladicí teploty, než nyní. Případně vymyslet zařízení, které by přebytečnou tepelnou energii dokázalo vyzařovat do mezihvězdného prostoru (mimo oblast vlnových délek, které zachycují skleníkové plyny) a přitom se samo ochlazovalo.
No je to jen prvotní myšlenka, třeba je to blbost :-D
Ale zkuste si spočítat účinnost Carnotova cyklu třeba mezi teplotou 300°C (573K) a 20°C (293K), a mezi 163°C(436K) a -50°C(223K). V obou případech je účinnost přibližně stejná, ovšem teplotní rozdíl je podstatně nižší u soustavy s nižší teplotou chladicí lázně. -50°C je teplota zhruba na rozhraní troposféry a stratosféry. Umístěním chladiče tepelné elektrárny do této oblasti bychom zřetelně zvýšili její účinnost, mj. právě díky využití tepla, které je dneska produkováno jako odpadní. Anebo bychom mohli při stejné účinnosti zpracovávat podstatně nižší teploty teplé lázně. Co vy na to? :-P

19 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 21. února 2010 v 9:59 | Reagovat

Jj, určitě by bylo zajímavé umístit tyto generátory někde do stratosféry, jenže dnešní svět zaměřený na finance si raději vytvoří něco levného co zasviní přírodu. Stačí jen ten vzduch teď v posledních dnech, ve všech větších městech se lidé už skoro dusí.

20 mikoš mikoš | 5. března 2010 v 21:54 | Reagovat

Blbá otázka: nebol by lepší stirlingov motor?

21 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 6. března 2010 v 12:03 | Reagovat

:-)

22 mikoš mikoš | 7. března 2010 v 21:28 | Reagovat

No tak podľa mňa by to malo oveľa väčšiu účinnosť a aj návratnosť a hlavne je rozdiel postaviť stirlingou motor s výkonom 1MW a peltierov článok s takým istým výkonom...

23 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 8. března 2010 v 15:05 | Reagovat

[22]: Ano, to je pravda, jenže je taky rozdíl vyrobit Stirlingův motor, který bude pracovat s rozdílem teplot 30°C a nebo na to použít Peltierovy termočlánky. Ale jinak samozřejmě, pro vyšší rozdíly teplot je lepší použít Stirlingův motor, tento článek se ovšem zajímá o odpadní teplo.

24 Jaroušek Jaroušek | 14. března 2010 v 16:43 | Reagovat

Také jsem se pokusil Peltieruv článek použít na vyrobu el energie. Nesdílím optimismus s autorem tohoto webu. V praxi je to bezvýznamné nic.

25 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 18. března 2010 v 12:02 | Reagovat

Ano, oproti jiným zdrojům energie to je bezvýznamné nic, ale myslím že by se mohly najít i aplikace, kde by šlo tuto technologii využít. Pokud se však v budoucnu déle rozvine technologie palivových článku a fúze, budou Peltierovy termočlánky opravdu jen takovou zajímavosti pro výrobu elektrické energie.

26 mikoš mikoš | Web | 14. dubna 2010 v 20:57 | Reagovat

Aj tak si myslím že najlepšie využitie odpadného tepla z elektrárne je vykurovanie a ak nie to tak stirling...

27 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 18. dubna 2010 v 23:23 | Reagovat

[26]: Ano samozřejmě vytápění je nejlepší volba, ale třeba v létě to není tak snadné.

28 mikoš mikoš | Web | 8. května 2010 v 21:39 | Reagovat

Sú tam aj iné problémy napr. keby sme chceli využívať odpadné teplo z elektrárne tak by sme podstatne znížili jej výkon.

29 Klůhtrušt Klůhtrušt | E-mail | 10. července 2010 v 14:02 | Reagovat

Nevím jestli už vám to někdo nenapsal, nečetl jsem celou diskuzi, ale oháníte se ekologií a přitom zanedbáváte zákon o zachování energie.
Jak jinak nazvat to, že navrhujete horkou vodou ohřívat teplou stranu termočlánku, studenou vodou chladit studenou stranu termočlánku, pak studenou s horkou smíchat a napouštět do bazénu?
Vždyť tím že tam ten termočlánek vřadíte, tu energii z vody odeberete!!!!! Mnohem větší energetický přínos (nejen vzhledem k nízké účinnosti termočlánku) by mělo tu vodu tolik neohřívat a nemísit ji se studenou. Váš návrh by bylo možno realizovat maximálně jen tam, kde máte (nad míru) horkou vodu zadarmo a studenou vodu taky, což se podle mě může týkat maximálně tak islandu, kde mají z gejzírů teplo tektonického původu a všude okolo tuny ledu. V našich podmínkách holý nesmysl.

30 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 14. července 2010 v 19:09 | Reagovat

[29]: Ano, taky se tento návrh týká geotermálních pramenů. Samozřejmě, že při ohřívání vody energií, by to nemělo smysl.

31 Little Boy Little Boy | 18. července 2010 v 17:35 | Reagovat

Pokud pisete ze jeden clanek za 200 penez doda vykon 0,5 W, tak me to vychazi 4,3 kWh energie za rok!! To je pekelne draha kilowathodine ve srovnani s cenou energie ze zasuvky. Navic vubec neuvazuju cenu energie na ohrivani toho termoclanku. Je to vec uplne k prdu a hodi se jen tam kde neni dostupny jiny zdroj...

32 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 22. července 2010 v 12:34 | Reagovat

No, když se podíváte na ceny velkých panelů, tak třeba v GME vychází 270W panel na nějakých 21000Kč. Takže ta cena je o něco nižší. No a u nás za rok vyrobí asi 270kW, takže se člověku vrátí nějaká tisícovka. Návratnost je tedy 20let. Ale to jen tak mimo, protože se tady bavíme o termoelektrických článcích. No a jak jsem zde psal, byl by tento projekt vhodný na využívání ODPADNÍ tepelné energie!

33 Mikoš Mikoš | Web | 6. srpna 2010 v 21:58 | Reagovat

Peltierové články podľa mňa nie sú vhodné na výrobu väčšieho množstva energie. Ak máme malý rozdiel teplôt použil by som stirlingov motor, pri vyššom rozdiele parnú turbínu.

34 vojta vojta | E-mail | 10. srpna 2010 v 20:40 | Reagovat

víte že by bylo možno tyto članky(podle me s trochu jiným zapojením) používat jako hybridní motor pro auta?

35 Mikoš Mikoš | Web | 10. srpna 2010 v 22:55 | Reagovat

Ako? Myslíš ako, že by spravili rozdiel teplôt a ten by sa využil na pohon?

36 petr33 petr33 | E-mail | 11. srpna 2010 v 19:58 | Reagovat

jo nebo by mohlo být auto, kde z autobaterky by byl topnu drat na strane ktre ma byt oteplena ci by se tam spaloval líh a cely zdroj tepla by byl obluzen clanky a ve vodotesnem obalu a ten by byl treba ve vode

37 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 29. srpna 2010 v 12:25 | Reagovat

[36]: Ano to byl můj první návrh s nimi :). Ale problém je že spalovací motor má účinnost 30-50% a Peltiery jen zlomek z toho. Ale kdyby se daly na chladič do spalovacího motoru, tak by tam mohly být místo dynama.

38 funicek funicek | 9. září 2010 v 15:57 | Reagovat

Zdravim, mozete mi prosim poradit kde zakupim TEG1 ? Vdaka

39 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 25. září 2010 v 20:50 | Reagovat
40 Dalibor Dalibor | E-mail | 30. září 2010 v 6:21 | Reagovat

Ahoj... a co tak postavit teplosmenny vymenik, neco jako vymenik v bojleru, ale na plocho, osazet to clanky a z druhe strany chladit mrazakem, druhou stranu zahrivat odpadnim teplem, to cele zaizolovat, aby jedine ztraty byly prave jen pruchod, absopce tepla/chladu pres peltieruv clanek. Tak bude rozdil teplot maximalni, cca. 50st.

41 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 30. září 2010 v 22:29 | Reagovat

[40]: Dobrý nápad, má jen jednu drobnou vadu (pro znalce RD dvě). Tolik energie kolik dodáš kompresoru aby odvedl tepla z mrazáku, tolik energie navíc ti vyrobí termočlánky (samozřejmě při 100% účinnosti). Takže bys na tom byl šíleně prodělečný. Chce to spíše najít přírodní nevyužitý rozdíl tepla (a nebo spíše najdeme vytvořený člověkem).

42 nobody nobody | E-mail | 11. října 2010 v 12:46 | Reagovat

Prominte, ze rusim, ale nebyl by odkaz, kde lze onen TEG1-12610-5.1 zakoupit?

44 nobody nobody | E-mail | 13. října 2010 v 12:36 | Reagovat

Omlouvam, se ze opet rusim, ale tam chyby jakykoli odkaz na cenu. Kolik tedy jeden stoji, kdyz jste s tim pracoval.

45 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 14. října 2010 v 1:39 | Reagovat

Před dvěma roky byla cena 110USD při objednání jednoho článku a při objednávce větší jak 100ks kolem 9USD. V jakém rozmezí se u této firmy pohybují ceny nyní nemám přehled, můžete se u nich poptat.

46 Karel Karel | 25. října 2010 v 23:04 | Reagovat

Napadlo mě jedno velmi konkrétní použití. Mám doma kotel, který má cca. 12kW a ten plní akumulační nádrž. Když vypnou proud, tak mám sice úžasných 12kW, ale chybí mi obyčejných 50W, abych poháněl čerpadlo, které čerpá teplou vodu do té nádrž, takže kotel uvařím.
V topeništi může být kolem 300C, voda v kotli má určitě do 100C a mezi tím je jen plech. Kdyby místo kusu plechu tam byl článek o rozměru 20x20cm, tak by to v porovnání s TEG1-12611-6.0 mohlo dosahovat až 200W. Účinnost mě nezajímá, protože co se nepřemění na elektriku, to půjde do vody. Navíc to řeší několik věcí, čím více tepla, tím čerpadlo běží rychleji, takže nepotřebuji ani spínací termostat. Myslím, že by byla zajímavá spolupráce s nějakým výrobcem kotlů. Kamna, z kterých koukají 2 dráty, na který je při zatopení 200W by mohli být dobrý trik.

47 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 4. listopadu 2010 v 18:01 | Reagovat

Ano, něco takového by bylo úplně ideální. Osobně už dlouho přemýšlím si u vlastního kotle udělat takovýto generátor. Třeba jen pro případ výpadku elektrické energie.
Doma mám také oběhové čerpadlo, takže by mi stačilo 50W pro jeho napájení. Zatím jsem však nápad nerealizoval z časových a finančních důvodů.
Ano bylo by zajímavé oslovit výrobce kotlů s tímto nápadem.

48 Juraj Juraj | E-mail | 17. ledna 2011 v 17:19 | Reagovat

Chcem si vyrobiť kotol na spaľovanie použitého oleja na vykurovanie v podlahovom kúrení (nízka teplota iba 35 stupňou), a vďaka tomuto článku ma napadlo že by bolo možné rozdielom teplôt medzi pecou a vodou vyrobiť navyše ešte aj elektriku,  ale zaujímali by ma dve veci, akú maximálnu teplotu môžem použiť na teplú stranu a stráca sa časť prenosového tepla vyrobením elektrickej energie?? Príkladovo keby sviečkou zohrievam určité množstvo vody tak ho zohrejem za 10 min na 60 stupňou a keby použijem TEG zohrejem ju tiež na 60 stupňou ale vyrobím 10W alebo zohrejem na 45 stupňou a vyrobím tých 10w??? Nevieš náhodou?? A držím palce v pokusoch a prajem veľa úspechou a málo blbých otázok od ľudí ktorý si ani nedočítali text a už spochybňujú...

49 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 25. ledna 2011 v 0:30 | Reagovat

[48]: Ahoj, termočlánek bude klást tepelný odpor, takže ano, vodu za stejnou dobu ohřeješ na menší teplotu.

50 daliborprecek daliborprecek | E-mail | 8. února 2011 v 13:56 | Reagovat

Myslenka s peltierovym clankem je super, ale ma to jednu podtstanou vadu a to ucinnost. Podle vseho premena tepla s idealnim teplotnim rozdilem na elektrinu je pouze 5% !!!

51 daliborprecek daliborprecek | E-mail | 8. února 2011 v 14:08 | Reagovat

Jeste myslenka, 2-3W za cenu 200Kc ? Tzn. zajimavy vyln dejme tomu 500W za 50 000 Kc ? A bude to fungovat ? Uvazoval bych zbytkove teplo z komin ... co vy na to ? Klidne bych do toho sel, dejme tomu vykon 100W a overil bych ze je to pravda.

52 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 15. února 2011 v 11:30 | Reagovat

Nyní dělám na toto téma bakalářkou práci, tam změřím přesně účinnosti a využitelnost. Pokud naměřím relativně dobrou účinnost, tak pro Diplomovou práci budu zvažovat reálnou stavbu takovéhoto generátoru.

53 lelek lelek | Web | 22. března 2011 v 15:44 | Reagovat

Též jsem trochu experimentoval se standardně dostupnými peltiéry a dokonce dosáhl i jistých drobných výsledků:
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic.php?t=1929&postdays=0&postorder=asc&start=0&sid=dd788783d20f8c8638cf109483bbeda6 :-)

54 lelek lelek | 22. března 2011 v 15:49 | Reagovat
55 James James | E-mail | 22. září 2011 v 20:17 | Reagovat

co tohle využít v autě,je tam spousta přebytečného tepla...

56 Abo Abo | 16. listopadu 2011 v 22:36 | Reagovat

Tvoj clanok som len preletel, komentare tak isto. Ak to uz niekto spominal, tak pardon, ak nie tak mna napadlo toto. V dome mame kozub na tuhe palivo. Komin za kozubom ma odhadom nad 100°C, to si este overim termokamerou. Dostat k tomuto este studenu kapalinu (radiator s vlastnym okruhom mimo domu) a predpokladam ze dokazem pohanat ventilator a cerpadlo. Cela sustava ma ale spotrebu cca 200W. Povenujem sa tomu, mozno nieco vypracujem. Toto pisem len ako inspiraciu.

57 Hawelson Hawelson | E-mail | Web | 7. prosince 2011 v 16:14 | Reagovat

[56]: Ano, něco takového jsem měl taky na myslí vytvořit doma. Avšak finance a čas mi to zatím nedovolil.

58 kocourluk kocourluk | E-mail | 30. března 2012 v 3:22 | Reagovat

Zdravím . Zcela náhodou sem našel tento informacemi nabytý web . Využití článků k pohonu vozítka mě dovedlo k nápadu podobnému jako má Abo. A to využít článku k pohonu oběhového čerpadla . Jedná se o maringotku bez elektřiny ( tu plánuji vyrobit pomocí vodního kola ) . Chtěl bych Peltierovy články umístit vedle malých litinových kamen na dřevo . Teplo tedy mám chlazení by bylo čerpadlem z nádrže umístěné nad kamny (mám tedy i chlazení :-) ).Jen si nejsem jistý výkonem a tím jestli se článek teplotou ud kamen nezničí . Uvažoval sem článek umístit na bimetal a zabránit jeho přehřátí . Bude tento článek vhodný ? http://www.gme.cz/peltierovy-clanky/m-tec1-12730-p601-013/ Mělo by to utáhnout alespon takovéto čerpadlohttp://eshop.homesolar.cz/9/54/ponorne-cerpadlo-fp360--12.html  Děkuji všem za rady ideálně s upozorněním na mail . Lukáš

59 František František | E-mail | 3. srpna 2012 v 22:31 | Reagovat

Pánové vynálezci,
jsem dosti pif-paf z toho, jak se pracně dobýváte k základním informacím, ale prosím - v hospodě se asi moc nečte(?).Pomohla by třeba oběhová čerpadla 12V-24V / od 5W s integrovanou regulací - zn. LAING ( též pro fototermiku). Zdar. O_O

60 Pavel Janů Pavel Janů | E-mail | 2. listopadu 2012 v 18:13 | Reagovat

Prosím o radu, jak využít vodu teplou 80-90°C přeměnou na elekrickou energii, kterou je možno dodat do sítě Čez. Horká vody vzniká při termické reakci a je nutné ji ochlazovat. Provádět chlazení pouze v chladiči bez užitku je škoda.

Díky Pavel

61 Jirka Jirka | E-mail | 13. ledna 2013 v 17:13 | Reagovat

zdravím,
mám zajímavý nápad na využití okolního tepla ( vzduch, voda ze studny) pro výrobu elekřiny. Tepelné čerpadlo pracuje s ůčinností asi 400%, teplota na výstupu vývá okolo 55°C, kdyby bylo možné tot teplo nějak přeměnit na el. energii, měli bychom vlastně soběstačný systém. Něco jako geotermální elektrárna, na jejíž provoz by stačila voda ze studny o teplotě 10°C 8-)

62 Pavel Pavel | 17. dubna 2014 v 14:17 | Reagovat

Ba, k prdu, pripomina mi to jednoho trubku, ktery si vsiml ze za jizdy auta vibruje strecha. Tak s bombastickyma ekologickyma zvastama vymyslel tu mechanickou energii sbirat piezoclankem, stacilo to na par svetylek na palubovce. O ekologicke stope vyroby takove p**oviny se opomnel zminit. Co se tyce zelenych napadu, casem se potvrzuje pravidlo, ze co je zelene, to je nezrale...

63 SuG4Ru SuG4Ru | E-mail | 12. srpna 2014 v 18:03 | Reagovat

Mohly by Peltierovi články  být napájeny  člověkem [spoustu malých článků na povrchu kůže] a tím způsobem vyrábět energii  chápu že pracuje na rozdílnosti teplot ale oblek který bude mít  vnitřní stranu  udělanou z peltierových článků a druhou stranu ze silikonu v kterém je spousta miniaturních trubiček [něco jako cévní soustava]  které by vedly do chladícího mini boxu který by byl uložen někde na něm ? fungovalo by to jestli ano tak asi s menší účinností.. děkuji za odpověd

64 vsivak vsivak | E-mail | 21. října 2014 v 23:33 | Reagovat

A co teprve použít termoelektrické generátory na odpadní teplo z uzavřených dolů, nebo sálajících hald. Když venku mrzne, tak by mohl být rozdíl teplot až 100 stupňů Celsia.

65 Jan Juračák Jan Juračák | E-mail | 14. února 2015 v 17:37 | Reagovat

líbí se mi vaše projekty,a doma jsem našel peltiérův článek
TES1-12704 30x30x3mm,a vyráběl
jsem s ním led,a potom jsem s ním
vyráběl el.energii pomocí páječky a chlazení z počítače.ale chtěl bych ho dát nad čajovou svíčku,jenže se bojím  abych ho nepřehřál :-( nevíš na jakou teplotu ještě je stavěný?jo a díval jsem se na internet kde by šel koupit ten termočlánek(TEG1-12610-5.1 40x40mm),a kolik by stál kč,ale nikde jsem ho nenašel,pošleš
mi prosím odkaz,kde sis ho ty koupil za nejnižší cenu?ja sem chtěl totiž vyskoušet si postavit nabíječku na telefon,a turbínu nebo píst a šoupátko se mi opravdu nechce  vyrábět ;-)a stejně nejsou tak efektivní,a solární panely taky nejsou tak dobré.

66 Valesek Valesek | E-mail | 4. dubna 2015 v 16:09 | Reagovat

Pekny clanecek, jak  jste tu premitali na co vse to pouzit. Byla by moznost vyrobit bluetooth nebo rfid sluchatko, tak aby se neustale nemuselo nabijet?

67 Karfigolka Karfigolka | E-mail | Web | 19. října 2015 v 14:45 | Reagovat

Já zrovna neznám teorii, ale znám praxi. Změna dodavatele elektřiny může přinést i úspory http://srovnanielektriny.cz/

68 Alfi Alfi | 5. listopadu 2015 v 22:15 | Reagovat

Chlapi,už před rokem či 2ma Rusací dali do seriove výroby takova obycejna pokojova kamna a ta mela na bocích peltiery chlazene 2má ventilatory-asi 160mm,při normálním topení to melo vystup 12V/5A a napajelo to I ty větráky.Stalo to pár rublů, i mě napadlo to sem odvážet pro chalupáře. Bohužel ted nedohledam ten článek,lezim ve špitálu jen s tabletem, ale bylo to super. Alfi.

69 Researcher Researcher | E-mail | 11. ledna 2016 v 10:06 | Reagovat

Jako „perpeťák II.druhu“,který občas zkoumá  podezřelé energetické děje,jestli splňují II.větu
termodynamickou,musím ocenit stručnou poznámku jednoho autora v bakalářské práci 2009.
Zmiňuje,že  výklad termoelektrického jevu byl dosud řešen dvěma způsoby. Pomocí kontaktního
napětí nebo strháváním fononů či elektronů v elektrickém a tepelném proudu. Mohu to potvrdit,
protože v uplynulých letech až desetiletích jsem se občas marně snažil pochopit termoelektřinu
do větší hloubky i rozsahu. Zatím to vypadá,že teprve nějakým „prolínáním“ obou směrů se asi
vše podaří lépe a jasně popsat.
Při různých analýzách je vhodné si,myšlenkovými pochody,realizovat například Peltiera bez
Seebecka,při jedné teplotě,bez proudu,s jedním spojem(rozhraním). Dva spojené kovy a,b tvoří
dipól s elektrickými siločarami vlivem přesunutých elektronů(rozdílná výstupní práce z obou
kovů ). Deformací konců dipólu do placatých desek kondenzátoru a případnou změnou plochy
desek nebo jejich vzdálenosti(při dodání či odebrání práce) lze měnit kapacitu,vybíjet či nabíjet
kondenzátor,“přelévat“ elektrony rozhraním z kovu do kovu a zároveň uvolňovat nebo pohlcovat
tepelnou energii Peltiera na rozhraní. Je to vratný děj se 100%-ní účinností obdobně jako změna
objemu ideálního plynu (např. pomocí pístu.).
Existence Peltiera není podmíněna el.proudem,ale jen přenosem náboje q. Např. na odporu R,
při proudu I, vzniká teplo QR=R.I.I.t = R.I.q , na „Peltierovi“ QP= pi(a,b).I.t = pi(a,b).q .
S klesajícím proudem I jde QR také k nule,ale QP je stále určeno jen celkovým nábojem q ,který
prošel rozhraním při teplotě T a při materiálových konstantách obou kovů. Peltierův jev může
probíhat při různých velikostech proudu I, tedy i v limitním stavu jdoucím k nule.

70 Ondřej Ondřej | E-mail | 17. února 2016 v 17:17 | Reagovat

Možná teď napíšu naprostou hloupost, protože kdyby to mohlo fungovat určitě by to napadlo spoustu lidí přede mnou, ale stejně zkusím, aspoň zjistím v čem je problém.

Ve starých velkých televizích se dá za sklem najít vrstva která funguje prakticky jako lupa, a vzhledem k rozměrům by u nás v létě při koncentraci světla na malé místo mohla vytvořit teplotu až asi 1500°C (je možno nezaostřovat úplně a tím efektivně regulovat teplotu). Rozdíl teplot chladící části a té ohřívané by byl tedy obrovský.
Otázka je jak moc veliký rozdíl teplot článek dlouhodobě „přežije"... a kde ještě může být háček.
sehnat takovou televizi není problém, a pokud počítám zmiňovaný termočlánek za pár stovek... teoreticky by se to vyplatilo, ale jak se v tom nevyznám, asi to celé bude jen jedno velké sci-fi :D nebo ne?

Vím že existuje i efektivnější Stirlingův motor, ale tam si nejsem jistý životností (přeci jenom je pohyblivý) a cenou...

solárním panelům by se to asi nevyrovnalo, ale pokud by to fungovalo tak za tu cenu proč ne :)

71 martinbrendy martinbrendy | E-mail | 22. února 2016 v 23:25 | Reagovat

Zdar. Vytecna inspirace. Lidi jsou fakt sikovny. Ja zkusim experiment se solar-hydro-termoelektrogenerator a pokusim se sehnat baterii z gigafactory od tesly a na kombinaci trombeho steny (solar horkovzduch), clanky TEG a plosny vodni chladic s podzemni nadrzi na ochlazeni vody, tedy slunecni teplo=el. energie+vytapeni objektu. Elektrina bude v dobe svitu a (vetsiho teplot. rozdilu) ukladana do baterky, chladic bude vyuzivat chlazeni podzemni stale teploty a castecne na vytapeni objektu treba bydleni. Jde mi o ryze prakticke reseni. Myslim ze je to krok kupredu od ryze ostrovniho systemu, neb to omezi ukladani tepla na planete o premenenou elektrinu. Kdyby mi majitel tohodle webu pichnul alespon s matematikou, byl bych pocten ;-)

72 martinbrendy martinbrendy | E-mail | 22. února 2016 v 23:42 | Reagovat

Trombeho stena muze zabrat jizni stranu domu. Vnitrni teplota (predpokladam cela vnitrni plocha z TEGu) bude hrave 100 i vice °C. Chladic (ve stylu stenoveho radiatoru na vnitrni stene domu) a pod domem, nebo blizko nej podzemni nadrz v hloubce pod 1m pro konstantni 4-8°C. Obeh zajisti cerpadylko. TEGy konfigurovat v zapojeni jako fotoclanky, zkusit pouzit v zakladu solarni ridici systemy. Rizeni obehu v chladici standartni a dostupnou termoregulaci. To prece neni az tak naivni, ne?

73 martinbrendy martinbrendy | E-mail | 22. února 2016 v 23:48 | Reagovat

Zadna extremni podminka, jedina pobliva soucast cerpadylko. Dokud bude kazdy rano vychazet, tak to bude fungovat ;-). Pomozte mi prosim s vypoctem a odhadem teoreticke ucinosti.

74 Ondrej Ondrej | E-mail | 6. listopadu 2016 v 2:24 | Reagovat

Ahoj, pokud potrebujete levne ten termoclanek, hledejte na Ebay, tady je to za cca 45Kc i s postovnym

http://www.ebay.com/itm/TEC1-12706-Heatsink-Thermoelectric-Cooler-Cooling-Peltier-Plate-Module-12V-60W-/400985207907

Ondrej

75 MaikelY MaikelY | E-mail | 16. ledna 2017 v 20:24 | Reagovat

I found this page on 14th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it's not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Just search for:  pandatsor's tools

76 cialis cialis | E-mail | Web | 3. února 2017 v 13:09 | Reagovat
77 clarithromycin clarithromycin | E-mail | Web | 9. února 2017 v 18:25 | Reagovat
78 from from | E-mail | Web | 1. dubna 2017 v 2:20 | Reagovat
79 generic generic | E-mail | Web | 15. dubna 2017 v 6:52 | Reagovat
80 generic_cialis generic_cialis | E-mail | Web | 21. dubna 2017 v 15:29 | Reagovat
81 here here | E-mail | Web | 25. dubna 2017 v 5:37 | Reagovat
82 viagra viagra | E-mail | Web | 30. dubna 2017 v 8:26 | Reagovat
83 cialis_online cialis_online | E-mail | Web | 28. května 2017 v 3:22 | Reagovat
84 viagra viagra | E-mail | Web | 15. června 2017 v 21:30 | Reagovat
85 Mossi N lRug Mossi N lRug | E-mail | Web | 17. června 2017 v 5:38 | Reagovat

We can make room for one more dog.

86 Took F lRug Took F lRug | E-mail | Web | 15. července 2017 v 1:36 | Reagovat

Peter always rocks the boat when we discuss company’s spending policy.

87 Larryret Larryret | E-mail | Web | 6. srpna 2017 v 23:38 | Reagovat

Приобрести сироп Mangoosteen можно на веб-сайте http://mangjoo77.mangoosteen.com

Рады предложить вам удивительное средство для снижения веса сироп Мангустина. С его помощью реально избавиться от 15 кг за 14 дней.

Дерево мангостан произрастает на Шри-Ланке. Плоды растения обладают удивительными особенностями, которые были положены в основу препарата Мангустина. В баночке содержится более 25 плодов этого замечательного растения. Плоды с растения мангостан помогают сжечь чрезмерную жировую ткань. И отлично влияют на организм в комплексе. Технология производства средства, и уникальная упаковка позволяют сберечь все полезные свойства мангостина.

Основным действующим веществом сиропа Мангустина являются фрукты с дерева мангкут, в которых имеется большое число полезных элементов. Благодаря компоненту окиси дифениленкетона, которое в больших количествах содержатся в плодах, сильно тормозятся процессы окисления в организме. Ксантон считается одним из наиболее мощных антиоксидантов. В плодах растения мангкут также есть разные группы витаминов и элементы. Купить сироп Mangoosteen возможно на веб-сайте http://mangoo77.mangoosteen.com.

88 BarbaraKiz BarbaraKiz | E-mail | Web | 7. srpna 2017 v 12:52 | Reagovat

[b]Локо-банк Заявка На Кредит Онлайн
[/b]
-----------------------------------
Программа «Кредит на отдых» предполагает предоставление кредита на сумму от 3-х до 150-ти тысяч рублей, при этом срок кредитования от 6-ти месяцев до одного года. Затем экономика опять вышла из-под контроля правительства, и к началу лета 1923 года произошло значительное падение курса польской марки. В середине 2012 года уставный капитал был увеличен до 380 млн рублей. Кредитные карточные продукты Сбербанка смогут подобрать себе все категории населения: от студентов до привилегированных особ. Крупные банки, осуществляющие эквайринг, также не могут назвать сроки обслуживания карт «Мир» — на этот вопрос не ответили пресс-службы Сбербанка и ВТБ24. Банк предоставляет все необходимые материалы и электронные курсы для обучения операторов. Кроме того, банк имеет сильные позиции на фондовом и валютном рынках. Некоторые из документов даже могут пройти проверку по базе данных, потому как они являются копией оригинального полиса. Чаще всего оформить заявку через Интернет можно без поиска поручителей и предоставления справки о ежемесячных доходах или её копии (форма 2-НДФЛ). Наиболее популярный в Ренессансе кредит – «На любые нужды».

[b]Перейдите ниже по ссылке, чтобы получить кредит:[/b]

http://kredit.bestsky.info/

89 Barbarathype Barbarathype | E-mail | Web | 16. srpna 2017 v 18:46 | Reagovat

[b]Банк Зенит Сочи В Краснодаре, Взять Кредит, Оформить Ипотеку, Получить Микрозайм От Банк Зенит Сочи
[/b]
-----------------------------------
Сохраняйте чеки и подтверждения оплаты до окончания покупки. Годовая выручка по клиенту до 1500 млн руб. (без НДС). Без справокТолько по паспортуДеньги на картуОт 18-21 годаДо 30 000 рублейДо 300 000 рублейДо 1 млн. Если появление 500 не связано с 1С, рекомендуется очистить кеш и временные файлы Вашего браузера. Если подскажете кто ушел с рынка — исправим. Сейчас ждем проверку из Центробанка. Сейчас с уверенностью могу сказать – напрасны были все мои колебания! Яркие и забавные чехлы для iPhone 5/5s оставьте для веселых компанейских прогулок, а роскошную классику – для серьезных мероприятий. Также вы можете приобрестиiPhone 5S с доставкойв любой город Украины. Пилсудский вступил в конфликт с Советским Союзом за обладание территорией Украины. Есть информация о карте, которую нельзя сообщать никому, даже родным людям, и если не делиться ею ни на каких сайтах, то к вашему счету злоумышленники доступ не получат. При этом в договоре указана дата, в которую происходит списание платежа. При конвертации 13 500 злотых в 3 766 долларов были использованы курсы Центрального Банка РФ на сегодня, 3 августа 2017 года.

[b]Перейдите ниже по ссылке, чтобы получить кредит:[/b]

http://kredit.bestsky.info/

90 BrandyEmabs BrandyEmabs | E-mail | Web | 17. srpna 2017 v 10:02 | Reagovat

магазин мастерская рукоделия

91 Larryret Larryret | E-mail | Web | 3. září 2017 v 1:32 | Reagovat

Приобрести сироп Mangoosteen можно на веб-сайте http://mangjoo77.mangoosteen.com

Предлагаем вам удивительное средство для снижения веса Mangoosteen. С ним можно сжечь около 15 кг за 14 дней.

Растение гарциния растет на Шри-Ланке. Плоды растения имеют замечательные особенности. Во флакончике содержится около 20 плодов данного замечательного растения. Плоды с дерева мангустин помогают сжечь чрезмерную липидную ткань. А также положительно влияют на организм в целом. Специфика изготовления средства, и специальная упаковка позволяют сохранить все удивительные свойства дерева.

Основным действующим компонентом сиропа Мангустина являются плоды с дерева мангустин, в которых содержится огромное число полезных элементов. Благодаря компоненту окиси дифениленкетона, которое в громадных количествах имеется в плоде, значительно замедляются процессы окисления в организме. Ксантон признается одним из наиболее сильных антиоксидантов. В плодах растения мангустин также есть разные витамины и элементы. Приобрести сироп Mangoosteen можно на веб-сайте http://mangjoo77.mangoosteen.com.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.